Touto otázkou mě dnes zaskočil jeden můj pacient. Vlastně se zeptal trochu jinak.
„ Máte manžela, přítele a nebo milence?"
Ačkoliv jsem se snažila zachovat tvář, musím přiznat, že mě jeho otázka poněkud vyvedla z rovnováhy.
Odkdy se pacienti ptají zdravotníků na jejich soukromý život? Inu, je asi jiná doba?
„Manžela nemám", odpovídám zvídavému pánovi s úsměvem.
„Takže máte milence, hergot, já jsem si to hnedka myslel."
„No a jakej je?"
„Tak mi to řekněte, snad o nic nejde, ne?" Vždyť já jsem se Vám už vyzpovídal jak v kostele a Vy s tím děláte takové drahoty?"
Nevím, jestli to byly přímo drahoty. Možná to spíš byly rozpaky. Mám úplně cizímu člověku povídat o svém milenci? A jak si je jist, že mám milence? Je rozdíl mezi přítelem a milencem?
Co vlastně bych měla říkat?
„ Co by Vás tedy zajímalo", odpovím otázkou....
„Úplně všechno a hlavně, jestli je hodnej?"
Má odpověď byla stručná: "Ano, je hodnej"
Začínala jsem být poněkud nervozní z toho, kam až tento zvídavý pán hodlá se svými dotazy zajít?
Bohužel nebylo úniku ze situace, neboť cesta z Prahy byla teprve v polovině.
Kolega řidič se potutelně vpředu v kabině usmíval, neboť sem tam zaslechl úryvky našeho hovoru, zatímco já jsem si připadala, jak u výslechu FBI.
„ Víš, co mě napadlo?" „Měla jsi mu s vážnou tváří říct, že nemáš milence, ale že máš milenku a měla bys klid", snažil se mi kolega dodatečně radit....
A jak jste na tom Vy, milí čtenáři?
Máte manžela/ku, přítele/kyni a nebo milence/ku? Jsou na Vás alespoň hodní?
