Představte si ...

že přijdete do volební místnosti a tam vás požádají, abyste pro politickou stranu nebo hnutí – bez ohledu na to, zda momentálně má naději dostat se do parlamentu - složil na místě, dejme tomu, sto korun. Mnozí z vás by se otočili a odešli. Přece nebudete podporovat nějakou politickou stranu, nechť je ráda, že jste ji volili.  

A přece každý z nás platí na politické strany, ať už byl či nebyl volit. Platíme je ze státního rozpočtu, tedy z našich peněz. Nejen z peněz daňových poplatníků, jak se obvykle říká, ale i z peněz dětí a důchodců, protože nebýt toho úniku peněz ze státního rozpočtu ve výši víc než jedné miliardy a tři sta milionů ve prospěch politických stran od minulých voleb, by děti měly víc na přídavcích a důchodci vyšší důchod.

Politické strany mají podle zákona každý rok nárok na tyto státní příspěvky:

Příspěvek na úhradu volebních nákladů podle počtu získaných hlasů ve volbách (100 Kč za každý hlas), například strana, která ve volbách získala 1 690 000 hlasů, dostane každý rok 169 milionů Kč. Příspěvek na činnost strany deset milionů Kč. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora devět set tisíc Kč. Příspěvek na mandát člena zastupitelstva kraje nebo Prahy 250 000 Kč. Zdůrazňuji: každý rok. A to nezmiňuji příspěvky na ty, co jsou poslanci v Evropské unii. A to bez ohledu na to, zda se strana dostala do parlamentu. Stačí, aby získala alespoň 3 procenta hlasů. Takže je to pro politické strany krásný byznys. Pořád se mluví o transparentnosti, každý novinář píše o tom, kolik strany dostaly od různých příznivců a podporovatelů na svůj účet. Ale výše uvedeného byznysu z našich společných peněz si málokdo všimne. Nespravíme to, když k volbám nepůjdeme. To by nesměl jít k volbám nikdo z nás a to by byl konec demokracie. Ale můžeme tento problém řešit jinak.

Navrhuji zrušit příspěvky státu politickým stranám vyjma příspěvku na úhradu omezené sumy volebních nákladů, a to pouze v prvním volebním roce. Chtějí-li mít občané politickou stranu, musí se sami postarat nejen o její vznik, ale také o existenci pomocí vlastních finančních prostředků, členských příspěvků a za pomoci sponzorů. Finanční příspěvky a dary politickým stranám musejí být zveřejňovány na internetu, případně i v jiných médiích, a to nikoliv proto, aby se vědělo, kdo jim kolik daroval, ale především a hlavně proto, aby se vědělo, s kolika penězi hospodaří a jak. Zda si za to mohou dovolit provoz, kanceláře, místní buňky a volební náklady. Ostatní občané nejsou povinni ze svých daní přispívat politickým stranám, jejímiž nejsou členy a ani je nevolili.

Navrhuji, aby občané přímo u volebních uren spolu s volebním lístkem odevzdali volební komisi určitou částku ve prospěch politické strany – pro každou stejnou částku - dejme tomu 100 Kč. Volební komise to rozdělí tomu, koho určíte, ne koho volíte (vaše volba je tajná). Můžete tak podpořit i stranu, která nemá naději, že se dostane do parlamentu, ale je vám sympatický její program. Už vidím, jak jsem údajně nedomyslel, že občané k volbám nepůjdou, aby nemuseli platit. Ale že každý rok ve prospěch politických stran stát z peněz občanů vyplatí skoro půl miliardy korun, to už jaksi nevidí.

Jinou možností je daňová asignace. Občan i firma při podání daňového přiznání určí, komu má být odevzdáno jedno procento z jím zaplacené daně. Zda konkrétnímu dětskému domovu, sportovnímu oddílu, nemocnici, nadaci, případně politické straně.

Nejsem naivní a to, co jsem zde napsal, si přečte pár čtenářů serveru idnes. Změnit to je možné jen pomocí jiné a nové politické strany, ale taková zde ještě není. Snad až za čtyři roky.