Srdce bez domova

Napište román se Stanislavem Wienerem. Každý příspěvek v diskusi bude po zásluze, ovšem pouze po zásluze, odměněn smajlíkem.

***

Uričtě mě znáte. Viděli jste mě bezpočtukrát v tramvaji nebo na chodníku. Velmi často šmejdím v metru a žebrám od lidí prachy na vlak do Kolína. Co na tom, že je zrovna výluka? Obvykle vypadám velmi zanedbaně, nebývám elegantně oblečená a tu svou "rastu" už vůbec nečešu. Občas se levou rukou poškrábu v nose.

Můj pohled je podivně prázdný. Většinou si mě nevšímáte, ale najdou se i troubové, který mi prachy daj. Jinak jen tak bloumám ulicema, kouřím nebo si sem tam něco píchnu, hlavu zvrácenou ke střeše domu Milada, kde zrovna kámoši nadávaj cajtům, který je chtěj sundat dolu.

Přitom nepřítomně šlukuju.

Pokud ve vás zbyla trocha citu, museli jste si mě někdy všimnout.

Tvrdím jedno - chlast je fajn.

Samozřejmě zejména v našem velkoměstě, věřte mi, že o tom musím něco vědět. Je mi dvacet, ale vypadám na třiatřicet. A jakmile se někde válí nějakej chlast, pokaždý ho najdu. Mám na to čuch.

A pak už jen chlastám a chlastám. Vyzkoušela jsem snad všechno.

Mým hrdlem protek snad veškerej chlast, co na světě existuje. Měla jsem bourbony, likéry, vína suchý, sladký, sherry, madeiru i portský, nalejvala jsem se sklepmistrem i rumem s kolou. Nedokázala jsem odolat ani berentzenu, bolsu či brandy. Chlastala jsem cognac, gin, grappu, tequilu i metaxu. Vyzkoušela jsem whisku americkou, irskou, kanadskou i skotskou.

Většinou mi lidi říkaj, že vypadám strašně a smrdím. V jistém smyslu jsem oběť liberální doby. Kdyby se společnost vrátila k pravidlu chlast pouze na svatbě, pracovala bych jako oddávající. Chlast je pro mě dneska vstupenka kamkoliv. Je to lístek, za který se dostanete všude zadarmo.

Metrem jezdím zdarma, busem taky. Zadarmo mám rohlíky v sámošce, nákej ten chlast. Nejradši chodím do těch hypermarketů. Nejblíž to mám teď do Palladia. Tam mám zadarmo, co chci. Zadarmo mám i kino. V kině dělá kámoš z Milady a vždycky mě pustí.

Přestože se často kvůli krizi ani nezačne promítat. To jde pak kámoš ke mně do osmý řady a chlastáme spolu.

Chlast je prostě fajn.

***

Michal Josephy pro vás Katku z tohoto článku namaloval

Autor: Stanislav Wiener | středa 5.8.2009 20:28 | karma článku: 23,35 | přečteno: 2625x