Mnozí z vás o tom nemají ani tušení, ale pokud vše klapne, od 1. ledna příštího roku dojde k radikální změně v psaní českých slov. Zákon o češtině projde naprostou revolucí, která významně ovlivní a v některých případech i zjednodušší (rozuměj zprzní) psanou formu českého jazyka. Navrhovatelem jsem já. K jakým změnám tedy dojde?
Zruší se pomnožná podstatná jména. To znamená, že slova jako nůžky, kalhoty a například dveře budou mít jednotné i množné číslo. Tedy jedna nůžka, jedna kalhota. V množném čísle pak ve spojení s číslovkou dvě nůžky, dvě kalhoty, dvě dveře. Poznali jste správně, že v jednotném i množném čísle přebírají pomnožná podstatná jména ženský rod. V mužském rodě by to byl učiněný nesmysl. Vždyť si to zkuste - jeden nůžek, jeden kalhot, jeden dveř? To je přece blbost. Výjimkou bude slovo kamna, jehož jednotné i množné číslo se zařadí do rodu středního, tedy jedno kamno, dvě kamna.
Ruší se i podstatná jména látková, tedy mléko, voda, krev, cukr apod. Jednotkou u těch tekutých bude jeden mililitr, tedy až půjdou někteří z vás darovat krev, sestřičky na hematologii vám vezmou čtyři sta krví, nikoli čtyři sta mililitrů krve (jak tomu bylo doposud). U vody to bude s jednotkami podobné. Pokud tedy půjdete koupit balení šesti jedenapůllitrových plastových lahví minerálky, pokladní vám namarkuje devět tisíc vod (rozuměj 1 500 mililitrů krát 6 ks lahví). Co se týče cukru nebo mouky, bude jednotkou jedna hrst. Jedincům s menšími rozměry dlaně to může přijít nespravedlivé, ale na to sere pes.
K absolutní revoluci dochází u vyjmenovaných slov. Veškerá vyjmenovaná slova se totiž také ruší. Od ledna 2009 bude tedy psaní slov "brzy, jazyk, myslet nebo pýcha" hrubou chybou. Dočkali jsme se toho díky mladé nastupující generaci, která (až na výjimky) rozlišování Y a I ve většině případů ignoruje. Jediná dvě slova, ve kterých se bude údajně moci psát tvrdé Y, jsou vlastní jména JYRKA a MYREK. Může tak dojít k některým nepříjemnostem, když například slovo přirozený budeme muset psát jako přirození, ale snad to nějak zvládnem, ne?
Tím pádem se ale také ruší dělení souhlásek na tvrdé (h, ch, k, r, d, t, n), měkké (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) a obojetné (b, f, l, m, p, s, v, z). Po těchto souhláskách se ve všech slovech bez rozdílu bude psát měkké I (kromě JYRKY a MYRKA). Tedy chitrí, mislet, nábitek, dobitek, ritec apod.
Pokud v některém případě dojde k významovým nejasnostem, například u slova bít, kde tím pádem nebude jasné, zda chce někdo někoho tlouci nebo chce někdo někde existovat, přijde na řadu posunková řeč. To znamená, že dotyčná osoba právě vyřčené slovo doprovodí pohybem ruky. Pokud tedy bude chtít někdo někoho tlouci, bude to muset názorně předvést. V praxi by to pak mohlo vypadat například takto:
Manžel (momentálně například v práci) napíše manželce smsku: "Ten soused už mě štve. Asi ho budu muset zbít." A rukou uhodí vedle sedícího kolegu z práce rukou do obličeje. Kolega, který bude novelu tohoto zákona dopodrobna znát, situaci samozřejmě pochopí a facku nevrátí.
Pokud by se manžel v smsce uklepl a místo slova "zbít" by napsal slovo "zabít", musel by tak učinit neprodleně poté, co tento překlep zjistí. Kolega z práce by tedy nejprve dostal facku a jakmile by manžel na svůj omyl přišel, musel by ho zabít, což by ale bylo morálně nepřípustné. Proto je to vyřešeno tím způsobem, jakým to dělají malí kluci, kteří si hrají na vojáky. Manžel tedy na kolegu z práce namíří klackem, zakřičí PAL, PAL, PAL, kolega spadne ze židle, napočítá do deseti a pak může vesele pokračovat v práci. Ale jak říkám, výjimky jsou povoleny pouze u těchto překlepů.
Dále se ruší rozdělení češtiny na spisovnou a nespisovnou. Veškeré dělení dosavadního výraziva, tedy čeština hovorová, knižní, básnická, odborná, obecná, nářeční, vulgarismy i argot se seskupuje do jedné velké skupiny s názvem čeština.
Dělení se bude týkat pouze slov citově zabarvených (kurva, popř. kurvička), citově nezabarvených (nekurva, popř. nekurvička) a barevně zabarvených. To znamená, že přídavná jména jako například modrá, červená, bílá, žlutá budou v českém jazyce samostatnou skupinou s názvem "barevně zabarvená".
Pokud bude u mužských přídavných jmen tvrdá koncovka, například slovo "poblitý" - bude se psát podle nových pravidel s měkkým I, tedy "poblití", ale vyslovovat se bude tvrdě. Pokud by v tom měl někdo i přesto zmatek, může použít výraz "poblitej" a nebude to chyba - bude to po jazykové stránce správně.
Další změny se týkají slov, která mají na konci neznělou souhlásku, například hřib nebo plod (což se může plést se slovem plot). V prvním pádě (a někdy i ve čtvrtém) se totiž bude psát ta souhláska, která je na konci vyslovena. Další pády už budou stejné jako doposud. Pokud se tedy bude v nějakém článku hovořit například o plodech rajčat, bude skloňování v jednotném čísle následující: 1.p. plot, 2.p. plodu, 3.p. plodu, 4.p. plot, 5.p. plode, 6.p. plodu, 7.p. plodem. U slova hřib tedy půjde analogicky o hřip, hřibu, hřibu, hřip, hřibe, hřibu, hřibem.
Když jsme u neznělých souhlásek, musíme se zmínit i o slovech, která mají neznělou souhlásku na začátku a kde občas někteří z vás váhali. Nové tvary tedy budou například fčela, ftip, zbírat, vstičit, stratit apod. Totéž platí u předložky S (která se dosud pojila se 7. pádem) a Z (pojila se s 2. pádem). Bude tedy jedno, se kterým pádem se předložka pojí, důležité bude, co člověk uslyší. Pokud se ale stane, že někdo přeslechne úvodní slabiku, může ji v psaném projevu vynechat. Tedy: Místo spojení "s fčelou" napíše LOU, místo nejnižší napíše ŠÍ apod.
Jestliže jsme se před chvílí zmínili o předložkách, nesmíme vynechat jeden zákaz. Žákům na základních školách se pod trestem zlechtání do počůrání zakazuje úmyslně komolit slovo předložka za slovo předkožka.
Na nátlak některých lobbistických skupin byl do novely zákona o češtině propašován osmý pád s pádovou otázkou Komu kolik?
Také dojde ke zkracování dvou souhlásek v jednu. V tom má také prsty (až na výjimky) mladá nastupující generace. Vezměme si například větu "Tak se na to vykašli." Ano, hádáte správně. Od ledna se tato věta bude psát následovně: "Taxe na to vikašli." Ušetří se tím údajně energie i lidské prsty, poněvadž doposud se musely zmáčknout tři klávesy - klávesa K, klávesa "mezerník" a klávesa S. Nyní půjde pouze o jednu klávesu X.
U podstatných a přídavných jmen se mění i vzory. Vzory pro rod mužský životný i neživotný budou nahrazeny jediným vzorem "týpek", nově samozřejmě psáno jako "típek", avšak vyslovováno tvrdě, tedy "týpek". Pokud tedy porovnáme nový vzor se stávajícími vzory a půjčíme si například slovo soudce, zůstává první pád stejný a v ostatních pádech se bude skloňovat podle slova "típek", tedy například 2.pád bude "bez soudca". U ženských podstatných jmen ke změnám nedochází. U podstatných jmen rodu středního jsou vzory nepodstatné.
Vzory přídavných jmen budou "hustí (ovšem vyslovováno tvrdě, tedy postaru hustý, dá se ale použít i výraz "hustej"), hustá a husté" (popř. "drsní, drsná, drsné"). Přídavná jména přivlastňovací se tedy ruší. Z toho vyplývá, že nic nebude otcovo nebo matčino, všechno to prostě bude hustý.
Přídavná jména se také od nového roku nebudou muset shodovat v rodě, čísle ani pádě. Setkáme se tedy se slovními spojeními jako hustá kůň nebo drsnej mrchy.
Do sloves se ani pouštět nebudeme. To bude takovej masakr, že se z toho všichni posereme (podle vzoru "posereme").
Co se týče psaní malých a velkých písmen, opět se ruší veškerá dosud platná ustanovení. Ve všech slovech se budou povinně psát písmena malá. Tedy liška bistrouška, malá strana, lomnice nad popelkou, princ na popelce, karel čapek, řád t.g. masaryka apod. Jediná dvě slova, kde se budou moci psát velká písmena, budou - ano, hádáte správně - Jyrka a Myrek.
Novela zákona o češtině dozná ještě spoustu dalších změn, které jsme v článku nestačili zmínit. Vím, že si někteří z vás říkají "No, to bude pěkný zmatek." Někdo dokonce použije i hrubší výraz, že "to bude pěkný mumraj", ale schválně se podívejte na stávající právní řád ČR, vidíte snad nějaký rozdíl?
Pokud budete mít nějaké námitky, nekamenujte mě. Mám to z druhý ruky a jak jsem koupil, tak prodávám:-)
