Mávejte na traktory

Sofie miluje traktory, kombajny a autobusy. Kdykoliv spolu jdeme někam na procházku a vidí, že se k nám blíží traktor, kombajn nebo autobus, začne horoucně mávat a hlídá, jestli řidič taky zamává nebo nezamává.

Když nezamává, řekne smutně "nezamával" a přemejšlí, šmudla, co kde udělala špatně. Když řidič na oplátku zamává, skáče Sofie radostí a křičí "zamával, zamával".
Sofie hlídá mimo jiné i mě, jestli mávám nebo nemávám, takže si nemůžu dovolit na řidiče nezamávat.
Problém ale nastal dnes v podvečer, když jsem šel venčit psa. Bez Sofie. No co vám mám povídat. Já, blbec, jsem málem na přijíždějící traktor zvednul ruku a mával. V tý samý vteřině jsem si to uvědomil, takže ruka mi jen tak cukla nahoru, ale ihned jsem ji vrátil zpátky.
To mávání je totiž takový to dětský mávání, takový to "pápá", žádný dospělácký mávnutí na pozdrav. Pokaždý mávám jak trotl "pápá, pápá", ale co bych pro dcerku neudělal, že?
No já jsem si pak ale představil, jak by to asi vnímal řidič toho traktoru. Že by si jen tak v klidu jel ze šichty, a teď by u silnice viděl nějakýho trotla se psem, jak stojí na chodníku, usmívá se a mává na něj "pápá".

Autor: Stanislav Wiener | čtvrtek 8.4.2010 19:25 | karma článku: 6,33 | přečteno: 1145x