Bloggerské psycho

Rád bych se svěřil se svým tajemstvím, které dosud nikdo neví. Stalo se to pátýho září, můj brácha s vážnou tváří přišel mi sdělit zprávu, že jsem asi magor. A tak jsem musel vyhledat odborníka.

Dobrý den, pane doktore.

No tak pojďte, pojďte, pane Wiener.

Posaďte se. Tak co vás trápí?

(zdrceně) Ále, nízká karma.

A klikáte, klikáte?

No právě že klikám. Ať jsem, kde jsem. Minulej tejden jsem jel obchodně do Rakovníka a první, co jsem udělal, bylo to, že jsem našel místní i-net café a šel si přiklikat karmu na svý články.

To je zlý.

Já vím. Ale už nevím, co s tím mám dělat. Fakt nevím. Je to silnější než já.

Pane Wiener, vy jste patologický blogger. Ale nebojte, dá se to léčit.

A jak?

No začneme něčím jednodušším. Pro začátek byste mohl třeba začít psát znovu tužkou na papír. Když člověk píše perem nebo propiskou, začne ho dřív bolet ruka a dřív s tím psaním přestane.

Ale já to dělám furt. Doma si furt musím vymejšlet nějaký výmluvy, abych to zakryl. To jsou furt obchodní cesty do Brna, do Rokycan, do Hoštic, do Ostravy, do Písku (tam mě naštvali, nenašel jsem tam jedinou netovou kavárnu).

A co jste udělal?

Zavolal jsem kámošovi, ať mi na ten článek klikne on. Jezdím prostě po republice a klikám z různejch IP adres, aby se mi načítala karma. Nejhorší pro mě ale je, když se nehejbe diskuse. Klikám na diskusi snad každou minutu a modlím se, aby tam přibyl další příspěvek. A když zjistím, že tam nic novýho není, jsem z toho zoufalej. Kdyby mě aspoň poslal někdo do prdele. Ale ani to ne. Je to totální ignorance.

Z toho si nic nedělejte.

To se vám lehko řekne, pane doktore. Ale já provádím ještě něco horšího.

Vy mě děsíte, pane Wienere. Co tak strašného provádíte?

Píšu si diskusní příspěvky sám. Zaregistroval jsem si několik nicků a nedá mi to a prostě si tam musím něco napsat. Většinou něco pochvalného.

No to je toho, to dělá spousta bloggerů pomocí anonymních nicků.

Ale já píšu i nadávky, aby to bylo jakoby vyvážený.

No, to už tolik bloggerů nedělá. To je pravda.

Ale to není všechno.

A co ještě?

Víte, já si ty příspěvky nejenom sám píšu, ale já si je navíc ještě čtu. Jakmile odešlu diskusní příspěvek, jdu okamžitě do diskuse pod tím článkem a čtu si ten příspěvek několikrát za sebou.

Z toho si nic nedělejte.

Jenže to pořád není všechno.

A co teda?

Vy jste se nezeptal, jaký přezdívky jsem si zaregistroval.

Tak jaký přezdívky jste si teda zaregistroval?

Radek Folprecht, nyny, Zdeněk Oulehla, Glock každopádně bez -e, Todd Bertuzzi, motylek_02, Markéta H., doktor_bota, Eva_Pallotto, Zuzana Hejná, CHYREN, subaudition, nictipotomnení, monduha, klojocz, BMBMBM, ellinor, eskasoko, buxus, tojsouveci, pedr64, L.O.N., Witty1, kami_cze, alex hart, Linde CZ, wandering star, petulie chrupavková, ufinka, Hucul, maron, kocicina, K-D, sedlak.cupera, Lucia, Radek0075, Telemaster, malar, Štěpánka Bergerová, Arthur B., Kytickaa, papousek27, Georgis Fasulis, deatomizator-treti-generace, wopi, RBE_CZI, 1akja, stastu...

I stastu?

Jo, i stastu. A další jsou tomtop, Jiittkkaa, Lady Tottington, Martin Adámek(adamek.blog.idnes), wood, oId fashioned Vince III.., tanais, HHancock, ALLDAER, meduzka555, BobSenklár, Marcelaidnes, belgian chocolate, yxarinka, Gumruch, eNden, klikniklikni, Depresivní Robot Marvin, jirkan01, divilek, blazir1, Pepan A2...

Pepan A2 taky? Nepřeháníte to, pane Wienere? Chcete mi tvrdit, že si to opravdu píšete sám?

Ano. Myslíte, že jsem blázen?

Vy nejste blázen, vy jste grafomanskej blázen.

Nevíte, co s tím doktore?

No o něčem bych věděl.

A co mám teda dělat?

Nedělejte nic. Já se vám musím taky k něčemu přiznat. Já jsem sice taky doktor, jsem doktor Miroslav Macek. Ale tady jsem jako pacient. Jsem tady kvůli blogování už čtvrtý měsíc. Proč myslíte, že jsem od června do 10. srpna nic nenapsal? A teď jsem si dal taky měsíc pauzu. Ta terapie opravdu zabírá. Věřte si a zvládnete to. Doktor přijde za chvíli. Mimochodem, kdo myslíte, že píše ty pochvalné příspěvky pod mými články?

Můžu vám všem říct, že ještě NIKDY jsem neviděl pana Macka tak tajemně se usmát.

Dík za inspiraci patří Vítkovi Paroulkovi