Při pohledu na jasnou oblohu můžeme vidět slunce nebo měsíc nebo dokonce obojí. V noci se nad námi na tomhle obrovském jevišti ukazují milióny hvězd. Obrovských hvězd. Jen do Slunce se vejde 1 000 000 Zemí. Dosud největší objevená hvězda (VY Canis Majoris) pak pojme miliardu hvězd velkých jako naše Slunce.
Při tomto srovnání je naše Země malinká jako zrnko prachu. A na tom zrnku žije již sedm miliard lidí, kteří se rodí, umírají a mnoho z nás se po většinu svého života za něčím pachtíme, hádáme se, vedeme války a neustále se něčeho bojíme. Přísně posuzujeme a odsuzujeme vše kolem a neustále si tak ztrpčujeme život. Paradoxně se však neustále snažíme být šťastní. Jsme na tomto světě ale jenom zlomek času. Tváří v tvář smrti tak není co ztratit, snad jen čas, který můžeme využít v náš i veřejný prospěch a plně a vědomě jít za hlasem svého srdce a užít si života se vším, co přináší.
http://www.wimp.com/sizestar/
No a teď pár fotografií, snad Vám některé z nich přijdou něčím zajímavé.
Oko Mordoru, Boží svíce, můžete vymyslet další...
Duhu v prosinci jsem ve svém životě viděl poprvé. Jen nevím, jestli to svědčí o vzácnosti tohoto jevu, nebo o mém dosavadním nezájmu o zimní počasí. :)
Stín - contrail mezi sluncem a mrakem vytvořil zajímavou podívanou.
Skoro jako tapeta Windows 95... (Rychlebské hory)
Contrails - kromě velkého A vlevo, mě zaujal oranžový kříž vpravo dole.
Bílí beránci vlevo utíkají před černými vlky vpravo.
Mraky dorážejí na štít jako mořské vlny na skálu.
Počasí na draka. :)
Příště vnesu do těchto zimních dní trochu tepla a podělím se o několik fotek květin, včel, čmeláků a motýlů. ;)
