Komu se nelení, tomu se zelení aneb o předsevzetích

Vážení a milí čtenáři, přeji Vám mnoho štěstí a úspěchu v novém roce. I když úspěch v sobě obsahuje spěch a ten Vám rozhodně nepřeji. Pokud ovšem není vašim mottem rychle a zběsile, to si pak užijte pořádnou jízdu.

Na počátku roku má hodně z nás tendenci začít s čistým štítem, shodit vše ze stolu a vytyčit si cíle s tím, že teď s tím konečně zatočím a vše to, co jsem doposud  pouze chtěl, proměním ve skutečnost. Říkáme tomu předsevzetí a já se pokusím shrnout pár pravidel, jak si je užít, neselhat a to vše doprovodím několika fotografiemi z dnešního dne, kdy jsem plnil sve pohybové předsevzetí.

Strom nelenil a v zimě se ozelenil.

Když slovo předsevzetí rozebereme, vyjde nám „vzetí si něčeho před něco“. Vezmeme si tedy cíl, kterého chceme dosáhnout a ten si před sebe postavíme, abychom jej měli pěkně na očích. Ve skutečnosti si často těchto cílů před sebe položíme příliš. To pak vypadá tak, že své cíle stíháme, cestu k nim si neužíváme a prožíváme stih, odborně stihomám, tedy vytváření si představ o tom, co všechno stihnu, které neodpovídají realitě. :-)

Bez tváře

Nakonec usoudíme, že to (ostatně jako každý rok)nestíháme a je po předsevzetích. To v nás probudí frustraci, jsme otrávení, demotivováni a problém, který jsme chtěli konečně vyřešit, se mnohdy ještě prohloubí a my sami před sebou jsme opět klesli o pomyslný stupínek níže.

Pokud tedy cítíte, že nestíháte, že nemáte čas, pak nehospodaříte se svým časem dobře a je třeba své cíle přehodnotit.

Lesní drak 

Činnost, kterou jste se rozhodli dělat, by Vám měla přinášet potěšení. Proto omezte, dle priorit, počet předsevzetí na 1 až 2. Až Vám tyto půjdou, další si můzete během roku postupně přibrat.

Nejdůležitější je pravidelnost, to je první pravidlo. Je uplně jedno, jestli každý den nebo týden, ale mějte s činností pravidelný kontakt, i kdybyste se tomu měli věnovat jednou hodinu a jindy jen pět minut. I malý krok je krok vedoucí k cíli. Nesoustřeďte se ale na cíl, ani nepřemýšlejte nad délkou cesty k cíli. To jsou spolehliví zabijáci snahy a berou motivaci. Soustřeďte se pouze na bezprostřední krok před Vámi. Nic jiného není důležité.

Je vědecky dokázáno, že po 21 dnech nebo 80 opakováních si mozek na danou činnost vytvoří neuronovou síť a činnost se pro Vás stává rutinou, nebudete se do ní muset tolik nutit a budete z ní mít radost a užitek. A navíc, jakmile už dojdete tak daleko, bude Vás to o to více těšit a nebude chtít tuto „šnůru“ přerušit.

Trhlina

Druhé pravidlo zní: Nesnaže se být dokonalí. Touha po dokonalosti je dalším zabijákem. Dělejte tedy vše nejlépe, jak v danou chvíli dovedete. Že to umí někdo lépe? No a co! Kdyby v lese zpívali jen ti nejlepší ptáčci zpěváčci, bylo by tam hrobové ticho.

Plnění předsevzetí v akci

Třetí pravidlo: Nenechte do svých cílů mluvit různé škarohlídy, kteří se Vám budou snažit namluvit, že na něco nemáte a měli byste toho nechat. Je to Váš život, buďte sami sebou, na ostatní se neohlížejte, mají svých starostí a problémů se sebou více než dost.

Oči dokořán, život nám neustále ukazuje, kudy jít

Čtvrté pravidlo zní: Nevytvářejte si žádná očekávání. Nevytvářejte si představy, že za měsíc uděláte takový a takový pokrok. Když se to nestane, mnoho lidí ztratí chuť a elán.

Páté pravidlo je a netýká se jen předsevzetí: Ať deláte co děláte, dělejte to vědomě. Nemyslete přitom na něco jiného. Nezabývejte se tím co bylo nebo co by mohlo být. Přítomný okamžik je chvíle, ve které žijeme, v žádné jiné se naše životy neodehrávají.

Zhmotnělé předsevzetí

Všechna předsevzetí vyžadují pevnou vůli, dodržování výše uvedených pravidel však zcela jistě může pomoci, neboť většina věcí je o psychice a když necháte energii volně plynout, ostatní se už poddá. Dělání si starostí, vnitřní rezistence a pochybovaní o sobě samém nic dobrého svému majiteli ještě nepřinesli.

Abych nemluvil jen tak do větru, má předsevzetí na tento rok (které si sebou ovšem nesu už z roku minulého) jsou nasledující:

1. Pokračovat v učení se němčiny. Číním tak výlučně přes program Duolingo, který mám ve svém telefonu. Nemusím se učiti nové věci, hlavní je mít s jazykem kontakt denně, klidně stačí 5 minut opakování ráno na WC. Systém funguje formou hry, je to tedy zábava. Už jedu 136 dní v řadě a je mi jedno, že bych asi nebyl schopen konverzace. Vím, že se zlepšuji a v psaném i mluveném slově zachytím mnohem více slov.
2. Po 18 letech jsem opět začal hrát na trumpetu. Hraju pravidelně minimálně jednou za dva dny 20 minut. Udržuji tak synapse své trumpetové neuronové sítě neustále spojené a nemám pocit výkyvů ve výkonnosti a tím pádem mě to baví.
3. Více pohybu. Častěji chodím na hory a pořídil jsem si domů cyklistický trenažér. Co čtyři dny 20-30 kilometrů se dá zvládnout. 10 km ujedu za půl hodiny a během jízdy si stihnu číst knihu nebo koukat na youtube. Je to sice v rozporu s výše uvedeným pravidlem, které říká, že ať děláte co děláte, dělejte to vědomě, ale pocení je tak zábavnější. ;)

Šance tady je. Vstříc svému cíli máme zelenou pro naše kroky.

Snad jsem ty z Vás, kteří potřebují povzbudit, alespoň trochu inspiroval a třeba se to tentokrát podaří. Držím palce!