Já, bloger... Téma, které nevím jak uchopit a jsem zvědavý na své spolublogery. Nechci moc psát o sobě ani se příliš ukazovat a tak téma nevezmu doslova. :)
Blogovat jsem začal koncem ledna tohoto roku s tím, že zkusím svou troškou vnést do blogosféry zrnko klidu, krásy a duchaplnosti svými fotografiemi a svým viděním světa, neboť politických komentářů a všelijakého hašteření je na světě více než dost. Né, že by to bylo vždy špatně, někdy naopak, ale špatné zprávy a znepokojující informace se k nám dostávají snadněji, rychleji a v mnohem větším množství, než ty dobré a to není rozhodně nic dobrého pro duševní pohodu, tolik potřebnou pro kvalitní život. I z tohoto důvodu jsem se před léty úplně přestal dívat na televizi. O nic jsem nepřišel a toho ušetřeného času!
Tak tedy světe div se, k dnešnímu dni jsem napsal 20 blogů a zveřejnil 179 fotografií.
Co mě ale opravdu těší, je komunita kolem fotoblogu. Vládne tu respekt, legrace a přátelská atmosféra. Stejně tak zde není nouze o inspiraci a učení se. A díky fotomatiné mám jistotu, že se alespoň jednou měsíčně budu blogu věnovat, což mě zároveň nutí koukat se do hledáčku té malé krabičky, díky které můžeme zachytit nevšední a někteří i dechberoucí svět kolem.
Takže ať mě neopouští chuť fotit a psát a na to se jdu hned teď napít. ;)
Na zdraví!
Výhled z mého okna - osvícení s trvalými následky.
Tady tvořím.
Nohy v tatrách (ty větší jsou moje)
A tady jsem. Paralela s Newtonem je doufám zřejmá. ;)
Byť křesťan, tohle je můj oblíbený objekt, který nám zkrášluje zahrádku. Až ale seženu zahradního Ježíše, nepochybuji o tom, že spolu budou skvěle vycházet. Trochu si jej se ženou dobíráme, ale bere to s klidem a hlídá nám to tady.
Výtah z a do nebe. Duše na svět přicházejí a odcházejí. A o tom bude možná můj příští blog. :)
Krásný pátek 13-ého!
