Maďarská otázka hrála důležitou úlohu při vzniku Československa. Chování Maďarů a jejich státní správy a samosprávy vůči jiným národnostem bylo arogantní, nechutné a diskriminující, obzvláště v období duálního systému Rakouska-Uherska v letech 1867-1918. Slovensko bylo maďarskými šovinisty považováno za prostor, kde by jejich maďarizační praktiky mohly přinést úspěch na vytýčené cestě k jednonárodnímu (maďarskému) Uhersku. Proto také tehdy vzniklo zesměšňující rčení - „Tóth nem ember, kasa nem etel“ (Slovák není člověk, kaše není jídlo). Na dokreslení tehdejší situace je třeba dodat, že počátkem 20. století neměl dvoumilionový slovenský národ jedinou střední školu, jedinou odbornou školu ani jediný učitelský ústav. Bezohledná a cílená maďarizace tak přinášela svoje ovoce.
O Maďaroch netreba rečí šíriť. Hrali až do rokov šesťdesiatich minulého storočia úlohu skromnú; ale v tom čase uplatnila sa úrodnosť ich pôdy a dostali tým pre industriálné časte Rakúska hospodárskej dôležitosti; zároveň pokúsili sa využiť Bismarkovej politiky voči Rakúsku a stali sa oddanou avantgardou Nemecka na Balkáne. Feudálna šľachta, podporovaná kapitalistmi, vybudovala umelú budovu štátnu, ktorá sa nárazom vojny tak srútila ako celá umelá stavba Hasburgov. Bolo priamo nesmyselne, že taký národ, akým sú Maďari, smel tak dlho vykoristovať štyri iné národy, – našich Slovákov, Rusínov, Rumunov a Juhoslovanov. Už Cavour videl správne, že Maďari nevedia rešpektovať slobody iných národov, ač práve sa museli sami brániť proti Nemcom; politicky Maďari ešte po čas vojny žili z prestiže roku 1848, ale falešnosť ich propagandy bola všade prehliadnutá, a dnes vidia spojenci cele jasne, že Maďari majú právo len na svoj národný štát. Prial bych si, aby náš pomer k nim čo najskôr mohol byť upravený rozumne. Maďarské minority budú požívať všetky občanské práva.
Maďari boli dosť krutí, že hovorievali: Slovák nie je človekom. My nebudeme im odplácať zlým, chcem len, aby Slovensko v plnom rozsahu malo hranice vhodné pre svoj rozkvet. A to platí také o Rusínoch, hlásiacich sa k nám.
Chci končit. Víme, že nedosáhneme našeho národního programu pouze politikou zahraniční, že musíme hlavně pracovat uvnitř. I v tom naše politika podle Havlíčka bude poctivá a rozumná. V přechodné době vynasnažíme se o zachování pořádku, chceme se věnovat klidné práci administrační. Podstata demokracie je v administraci a samosprávě.
Tomáš Garrygue Masaryk, prosinec 1918
Také problém Maďarů může a musí býti po této válce u nás rozřešen. Nebude to na podkladě prostého odsunu, bude to postaveno více na základě výměny obyvatelstva. Maďarů je u nás jen málo více nežli Slováků v Maďarsku. Jsme ochotni se o této výměně s Maďarskem dohodnouti. Ale i tu apelujeme na Spojence, aby nenechali národnostní problém maďarský a všech jejich sousedů nevyřešen. Po dnešní válce je nutno, aby i mezi Maďarskem a všemi jeho sousedy byla otázka menšin vyřešena na základně ryze národní a aby menšiny byly z dnešních hranic všech těchto států přesunuty do svých států národních. Rozumí se, že ty menšiny, které odmítnou do svého národního státu se vrátit, budou definitivně přenechány národnostní assimilaci státu druhého.
Zdůrazňuji tento problém proto, že už dnes máme doklady o tom, jak se v jistých kruzích v dnešním Maďarsku už zase připravuje nové revisní hnutí. V zájmu budoucího míru ve střední Evropě a v zájmu míru vůbec volám po tomto definitivním a nekompromisním řešení národnostní otázky po této druhé světové válce. Já vím, že tím vznikají těžké problémy a že tím budou částečně trpět nevinní s vinnými. Ale až z toho vznikne opět válka, tu pak nevinní s vinnými trpět nebudou? A nebude to pak utrpení nesrovnatelně větší?
Edvard Beneš, říjen 1945
Mimochodem, plán Eduarda Beneše na výměnu obyvatelstva se neuskutečnil. Na obou stranách hranice zůstaly početně silné národnostní menšiny. Zatímco slovenská menšina v Maďarsku zanikla a rozplynula se v maďarském živlu, maďarská menšina na Slovensku zůstala taková, jaká byla a nepřizpůsobila se. Dodnes je zdrojem neklidu, sociálních a kulturních neshod.
A tak zatímco český národ má s německým jasně vymezené hranice, které se kryjí s hranicí národnostího osídlení a mezi oběma národy panuje respekt, o slovensko-maďarské otázce se to samé říci nedá.
Škoda.
