Umění propagandy - Adolf Hitler, ojedinělý typ moderního státníka

Je neuvěřitelné, jak diametrálně odlišné mohou být hodnocení jedné a téže osoby. Různé pohledy mají různí autoři různých politických názorů, což je přirozené. Poněkud pikantnější je, když se s hodnocením musí poprat jeden a týž autor v rozmezí několika málo měsíců. Místo je stejné, jen historické kulisy se změnily...

Hitler, Adolf (* 20.4.1889 v Braunau na Innu) - německý politik. Učil se natěračem, byl stavebním dělníkem, chtěl na uměleckou akademii. Za světové války dobrovolník v hodnosti svobodníka, vyznamenán železným křížem. Po návratu z války zůstal v úzkém kontaktu s reakčními kruhy. V době inflační krize se pokusil v Mnichově o puč (1923), který byl však rychle zlikvidován. Říšským kancléřem jmenován 30.1.1933, režim nacionálně socialistické diktatury nastolen po požáru Říšského sněmu 28.2.1933. Po Hindenburgově smrti (1934) spojil ve svých rukou úřad říšského prezidenta i říšského kancléře a přijal titul Führer und Reichskanzler. V roce 1935 obnovil všeobecnou brannou povinnost, v březnu 1936 provedl remilitarisaci Porýní, 30.1.1937 odvolal podpis Německa na Versaillské smlouvě. 12.3.1938 provedl anšlus. Od té doby dal záměrně stupňovat kampaň proti Československu. (Naučný slovník aktualit, červenec 1938)

Hitler, Adolf (* 20.4.1889, Braunau am Inn) - ojedinělý typ moderního státníka, který dovede spojiti hluboké přesvědčení o svém světovém názoru s chladnou úvahou státnickou a energickým jednáním v pravý čas. Přes svůj jedinečný řečnický talent a předvídavost, byl podceňován zprvu jak protivníky domácími, tak i zahraničními. Rychlým jednáním provedl Anšlus, využiv jedinečné příležitosti (francouzská vládní krize, Edenovy demise, moskevské procesy). Anšlus učinil konec starorakouským nadějím, které potají chovali i Němci v bývalé ČSR. Operoval obratně zahraniční propagandou proti bývalé ČSR, čímž odradil veřejné mínění od nás.  Po revolučních incidentech v sudeto-německém území, přes všechno papírové varování západu, sáhl k ultimatu proti ČSR a nedávaje se mýliti schůzkami s britským premiérem Chamberleinem dosáhl na mnichovské schůzce zásadního souhlasu velmocí k připojení německých území bývalé ČSR. 14.3.1939 vzal pod ochranu Německa český národ, 16.3.1939 vzal pod ochranu Slovensko a téhož dne podepsal na pražském hradě výnos o protektorátu Čechy a Morava. (Naučný slovník aktualit, prosinec 1939)

Hitler, Adolf (*20.4.1889, +30.4.1945) - německý nacistický politik, vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), od ledna 1933 do své smrti německý kancléř, od března téhož roku vybavený diktátorskými pravomocemi, od roku 1934 též hlava státu. Jakožto "Vůdce" vybudoval v Německu militaristicko-totalitní stát, byl zodpovědný za genocidu některých skupin obyvatelstva. Svou agresivní politikou zprvu dosahoval územní zisky a ústupky jiných států, roku 1939 napadením Polska však vyvolal světovou válku, v níž Německo utrpělo drtivou porážku. Roku 1933 dosáhl Hitler jmenování kancléřem, brzo na sebe strhl absolutní moc. V roce 1934 se Hitler tvrdě vypořádal s opozicí ve straně i mimo ní. Německo začalo zbrojit a Hitler metodou stupňování požadavků a hrozbou agrese dosáhl významných ústupků ze strany západních států. Roku 1938 připojil k Německé říši Rakousko a na základě Mnichovské dohody část Československa. Roku 1939 obsadila německá vojska zbytek českých zemí a po dohodě se Sovětským svazem větší část Polska. Napadení Polska však vyvolalo globální válku, v níž bylo Německo zprvu úspěšné. Roku 1940 německá armáda zvítězila nad Francií, následujícího roku přepadla Sovětský svaz a postoupila hluboko do jeho území. Od roku 1943 však začala nabývat vrchu protistrana a Hitler amatérskými zásahy do velení armády situaci ještě zhoršoval. Na jaře 1945 uvízl v obleženém Berlíně a 30.4.1945 spáchal sebevraždu spolu se svou manželkou Evou Braunovou. (Wikipedie 2011)

 

Autor: Vladislav Weiss | úterý 13.12.2011 13:03 | karma článku: 11,18 | přečteno: 1312x