Je nemožné naučit se komunikovat v cizích jazycích, pokud se spolehnete na školní výuku. Škola jazyky neučí. Škola se jen snaží ukázat, že je nemožné se cizí jazyk naučit.
Člověk má radost z každého sebevědomého Čecha, který je schopen komunikovat anglicky, německy, rusky, čínsky (viz předchozí článek). Jak je možné, že dvacet let po převratu školy produkují šedivou masu neschopnou mluvit aspoň jedním cizím jazykem?
Ať už vezmete školu, nebo placené kurzy, skoro všude se Vám někdo snaží narvat do hlavy co největší kvantum slovíček a gramatiky. Jasně, že bez znalosti slovíček a základní gramatiky se žádný student jazyka neobejde. Špatná je ovšem snaha učit se do nejmenších detailů všechna slova daného tématu. Dodneška nevím, jak se řekne anglicky prst na noze, stehno, lýtka, prsa. Děti se to dnes mnohdy učí už v prvních lekcích. Děláme z nich blbce a demotivujeme je hned od počátku.
Školy věnují cenné hodiny nejen nadbytečným výkladům gramatiky, ale i výslovnosti (dodnes si vzpomínám, jak jsme hodiny trávili správným vyslovováním anglického „th“ a dodnes mám z toho trauma). Generálním ředitelem a jedním z mých šéfů se kdysi stal Srb, který anglické „th“ nevyslovil nikdy správně. Vydělával dvakrát více než já a desetkrát více, než mí skvěle artikulující spolužáci z angličtiny, kteří se dodnes bojí anglicky komunikovat, protože si nevěří.
Chodil jsem na jazykovou školu tři roky. Prospěl jsem na výbornou. Pak začala výuka jazyka na základní škole. Byl jsem polobůh. Pak se totéž od začátku opakovalo na střední, pak na vysoké škole. Byl jsem bůh. Považovali mě za jazykového guru. Pak jsem vyjel za hranice a poprvé potkal rodilého mluvčího. Najednou jsem se cítil jako debil. Já nerozuměl vůbec ničemu. Dalo mi neskutečné úsilí vrátit si zničené sebevědomí zpět.
Z našich středních škol vycházejí 4% dětí, schopných plynule a bez problémů komunikovat alespoň v jednom cizím jazyce. Čtyři procenta! V Rumunsku je to 65%. Jasně, řeknete mi, Rumuni mají výhodu románského jazyka. Dobrá. Tak se podívejme na Slovince. Podíl mladých po maturitě, schopných komunikovat, je zde 55% a jejich slovanský jazyk je podobný našemu. Tak kde je problém? V učitelích nebo v nás?
