Znáte tu hroznou scénu, kdy máte přesně vymezený rozpočet a dítě vás tahá za rukáv se slovy: „Tati, mami, kupte mi to…!“ Chcete se navždy zbavit podobných žebravých scén? Zkuste tuhle metodu, funguje sice v každém věku, ale ideálním věkem je 5 let, kdy je dítě ještě ve školce.
Ankarske zebracky
Je hrozné, že mnohdy ještě patnáctileté děti nemají svůj vlastní příjem, vlastní účet, musí se doprošovat svých rodičů o almužnu. Kdy si myslíte, že se dítě naučí hospodařit s penězi? Až bude plnoleté a dostane se do palby všech těch vydřidušských finančních institucí, které jim budou mazat med kolem huby výhodnými úvěry a splátkami? To je pozdě. Nebude dlouho trvat a tahle republika bude plná bankrotářů, kteří přijdou o dům i majetek, protože jsme je my - rodiče - nenaučili zacházet s penězi.
Jak to tedy zařídit? Nestojí to ani moc peněz, ani zvláštní úsilí. Zařiďte svému dítěti účet. Může to být opravdový účet s kartou do bankomatu, ale mnohem efektivnější variantou je malý notýsek, který se bude jako účet tvářit. Narýsujte tři kolonky: „Vklad-Výběr“, „Částka“ a „Celkový zůstatek“.
Zároveň uzavřete s dítětem smlouvu. Zní to honosně, ale je to hra. Hra na to, že když dítě splní Vaše podmínky, dostane odměnu. Podmínkou může být uklizený pokoj, vynesený koš, dobré známky. Odměna záleží na Vás. Dvacetikoruna či padesátikoruna týdně je pro dítě velikým bohatstvím. Tento „cukr“ musí být vyvážen „bičem“. Každou neděli se provede vyhodnocení a dítě dostane dohodnutou částku, sníženou o případné prohřešky. „Bič“ spočívá v tom, že od tohoto okamžiku si dítě kupuje své drobnosti samo. V tom spočívá ten nejúžasnější výchovný efekt. Okamžitě se zbavíte všech těch scén v obchodě – „Mami, tati, kup mi to….“
Nenechávejte své dítě žebrat, pokud z něj nechcete mít žebráka. Je nádherné říci: „Kup si co potřebuješ, miláčku, máš přece své peníze.“ Že už nemá? Utratilo je za něco jiného? Fajn, další přísun peněz je až v neděli, je nám líto, i my máme svůj rozpočet. A naopak, ušetřilo Vaše dítě? Pochvalte je.
Jak? Penězi! Jak jinak se chválí? Slovní pochvalou a penězi! Každý první den v měsíci nezapomeňte přičíst úrok (třeba 5%, což je pětikoruna z ušetřené stovky) a také nezapomeňte odebrat úrok, když půjčíte dítěti na nějakou hloupost. Je nádherné vidět, jak v dítěti probíhá vnitřní boj, jestli peníze utratit, nebo vydržet do dalšího týdne a dostat navíc úrok...když ta čokoláda v regále je tak sladká…
A nezapomeňte: NIKDY neurčujte dítěti, na co má být částka určena. Už to jsou JEHO peníze, ne Vaše. Odměnou Vám bude Váš klid a časem snad i finančně zodpovědné dítě.
Počet mamlasů, kteří chodí okolo nás, vypadají inteligentně, ale jsou schopni si vzít půjčku na dům, na auto, na dovolenou i na vánoční dárky, je hrozivý.
