Dávejte pozor co čtete, některé texty mohou kontaminovat vaši mysl. Pokud si myslíte, že co se píše v novinách má být vyvážené, rozumné, a neobsahovat skrytou reklamu, pak klikněte. Pokud je vám putna co čtete, tak proč blogujete?
Zapomněl, že má smlouvu a když ji porušil hrozně se diví, že za to zaplatí...
Jejich psi zničili zahradu, když za ně museli nahradit škodu, tak se majitelé psů zlobí...
Podtrhnul realitní kancelář, teď se vzteká, že jeho čin byl potrestán...
Málem způsobil zánik stavební firmy a když byl hnán k odpovědnosti nechápe proč...
atd. Myslíte, že provinilci z výše uvedených minipříběhů mohou mít vaše sympatie? Snadno, pokud jejich případy popíšete nikoliv jako reálnou skutečnost, ale jako obrázek zvůle rozhodců.
Celostránkový "hon na čarodějnice" v MF Dnes 7.7.09 je fascinující, nikoliv snad svým "odhalením", to že podepsat něco čemu nerozumím a pak se divit, že mohu zaplatit násobek toho, co jsem si půjčil, s tímto faktem seznamuje veřejnost například SOS (Sdružení na ochranu spotřebitele) již léta.
Co je tedy tak fascinující? Redaktor se rozhodl ukřižovat institut arbitráží a všechna fakta a informace musí být podřízeny tomuto účelu. S gustem využívá i jediného kladného názoru odborníka v textu, kdy jednoduchým trikem obrací jeho slova proti arbitráži. (Prosím, než začnete diskutovat přečtěte si MF viz odkaz). V další textu je řada polopravd (nepřesnosti bych bral, občas se v právu těžko hledá shoda), které jsou směřovány k vytouženému cíli. Za všechny: Rozhodcem se totiž mže stát každý (...) klidně i někdo spojený s advokátem protistrany. To je nepřípustné, zákon to zakazuje! Podvodníkem a vrahem se může stát také každý.. takto napsané je doufám jasné jak se polopravdy budují. Ano, pokud vás někdo okrade v metru a vy to neřešíte je to tak, ale pokud máte podjatého rozhodce, ten je za a) povinen odstoupit a za b) pokud tak neučiní soud nález zruší. Podjatost musíte prokázat, ale to u soudce nebo vyšetřovatele také a nikdo se tomu nedivý.
Prostě jedna stránka novin plná divného textu, to se těžko na jednom místě blogu řeší. Budu se k "pravdám" vracet v dalších textech. Mimochodem nezávisle na mém podezření (viz níže) je možné, že vše pramení z pouhé neznalosti redaktora a snahy varovat před něčím, co mu přislo jako strašlivá nespravedlnost, pak ale nechápu, jak se do kvalitních novin dostane řemeslně nezvládnuté dílo.
Ovšem vrcholem celé stránky je inzerce na jeden konkrétní subjekt, který je stejným podnikatelským soutěžitelem, jako například centrum, u kterého jsem sdružen já. A bez upozornění, že jde o inzerci! Nezajímám se o mediální zákony, ale mám pocit, že doporučení nějaké společnosti bez uvedení inzertního upozornění je minimálně neetické. A sporné, byť já sám doporučuji tuto instituci jako jednu z možností při nedohodnutí se na rychlejší a spolehlivější variantě soukromoprávního centra. Zajímalo by mě, zda vydavatel nebo redakce uhradí škody způsobené výběrem takto doporučeného rozhodčího soudu, pokud se ukáže, že spory u něj trvají až o 400% déle než u konkurence. A abych nepropagoval nás, kolegové z centra v Praze řeší ročně na 30 000 rozhodčích sporů, tedy za rok 4* více, než v MF vychvalovaná organizace za celou svou 60 ti letou existenci! A to už nemluvě o tom, že je otázka zda se chlubit kontinuitou něčeho, co fungovalo skvěle za KSČ, příště nám možná doporučí vládu jedné strany, koneckonců KSČM má vlastně tradici od roku 1917 (VŘSR).
Zkrátka a dobře, já zcela otevřeně propaguji rozhodčí řízení, včetně toho, že připouštím a poukazuji na možné zádrhele, ale udělat stránku, která ho na jedné straně přímo démonizuje a na straně druhé podbízivě glorifikovat jeden subjekt... není to divné?
