Do p...!

Většinou si konec umíme představit: do pr... Ale proč je tomu tak? Proč se nejbežnější nadávky orientují na gynekologickou ordinaci, byť by byla v nejmenovaně barevné zahradě? Přitom se nabízí ekvivalent slova slušného a sémanticky odpovídajícího...

Proč se neříká Do politiky? Mínění o ní je ve valné většině stejné jako o onom orgánu, výsledky a produkty bývají stejné. Dobrá, ne vždy, ale obecně se to o ní tvrdí, tedy o politice. Za takovou nadávku by se nemusela stydět ani prudérní babička a přitom by vyjádřila svůj názor na dotyčnou osobu či věc daleko přesněji než devalvovaným Do pr. nebo zastaralým Jdi mi k šípku.

Ovšem přiznejme si, že tady nejde o význam nádávky, ale o slovo samotné. I kdyby růže nebyla nazývána růží, voněla by stejně (odpusťte nepřesný citát), ale Do růže! nezní tak hezky a člověk si neuleví. Proto náhradou za PR původní je pro citlivější osoby PRkenná ohrada, PRaha, atd. Jsme fascinováni libozvučností spojení P a R.

Až vám příště bude někdo nadávat, tak vám nenadává. Kdyby na to přišlo, říkal by vám i lichotky. Ale musely by mít lepší písmenka.