Kde jéé? aneb Hledá se bobek
Zkušenosti s nočníkem a jeho praktickým (a dříve ještě účelným) využíváním už jsem dříve popisoval. Kolem prvního roku života naší maličké se zdálo, že doma máme „génia“ přes uvědomování si vlastní potřeby a její vykonávání ve společensky akceptovatelných místech. Jak šel čas, génius se někam vytratil a po několika tragických pokusech, po kterých nám zůstaly velmi nehezky znečištěné obývací prostory bytu, jsme se smířili s tím, že maličká nebude v tomto směru nějak zvlášť výjimečnou. Dnes, v jejím roce a půl, se smiřujeme s tím, že pomalu upadá do průměru, a doufáme, že podprůměru se vyvarujeme.
Pozitivnímu vývoji v této delikátní záležitosti ještě chvíli napovídalo její uvědomělé volání „bobek, bobek“ a gestikulace k patřičným tělesným partiím. Fakt, že většinou tou dobou už bylo tzv. po akci, jsme připisovali nejprve naší nevalné pohotovosti ihned po přijetí a rozeznání signálu. Jenže postupně se z tohoto volání a zběsilé gestikulace stalo dramatické divadlo, kterým se maličká bavila na náš účet. Evidentně pochopila, jaká švanda to je, když jí skočíme na špek, pracně ji vysvlékneme, posadíme na nočník a ono nic. Nejen že není bobek v plíně, ale není nakonec vůbec nikde. Takže následuje přebalení, znovuobléknutí… A jak nabírá maličká rozum (teda jestli se to vůbec tak dá říct), přidává si k tomuhle vystoupení ještě všemožná vylepšení. Holt už si s tím umí vyhrát… Na naše množící se otázky plné nedůvěry před jejím vysvlečením, zda chce jít dělat bobek na nočníček, zásadně odpovídá „jo“ a sama jde nočník vytahovat. A výsledek je samozřejmě nulový… Nebo když to při oznamování „bobek, bobek“ vypadá, že už je naopak vše hotovo a my se ptáme, jestli to tak je, také odpovídá přesvědčivě a se smutnýma očima „jo“. Naše rozčarování při rozbalení prázdné plíny pak rádoby velmi bezelstně a s obrovským překvapením komentuje svou oblíbenou větou „Kde jéé?“. No prostě andílek…
Další dobrý příklad mého přehodnoceného pohledu na věc je sledování televize a různých dalších, jen trochu modernějších zařízení dětmi. A především pak malými dětmi typicky třeba ve věku dvou nebo tří let. Než se maličká narodila, vždycky jsem kroutil hlavou nad tím, jak rodiče odbývají své malé děti např. na návštěvách nebo u oběda tím, že jim pustí na DVD pohádku nebo jim vrazí do ruky mobil či tablet, ať si hrají nebo sledují film. A tehdy jsem si řekl, že tohle nikdy dělat nebudu, že se svému dítěti budu raději plně věnovat. Třeba že mu zazpívám nebo povím pohádku. Jo, jasně… Po roce a půl je jedním z mých současných cílů a snů, že se maličká do letošních Vánoc dopracuje k tomu, že bude schopná třeba hodinku nebo i více vydržet koukat se na jednu klasickou celou pohádku. Úplně se vidím, jak s ní ležím na gauči před televizí a koukáme na Shreka, Nema, Martiho s Alexem nebo na jakoukoliv jinou animovanou pohádkovou havěť. A maličká je o mne opřená hlavičkou a jen se tu a tam zasměje (protože se zasměju já, ne snad že by chápala vtipy), občas na někoho ukáže a citoslovcem ho pojmenuje (nejsem si jistej, co to bude u Shreka), a nebo se čas od času na něco zeptá (zatím se tedá ptá jen oním „Kde jéé?“, což se u Hledá se Nemo bude celkem hodit).
Buď jak buď, zatím u pohádky rozhodně neposedí víc jak deset minut, spíše méně. A do Vánoc zbývají necelé tři měsíce, takže to spíš nevidím a svátky stejně strávíme s maličkou skákající nám po hlavě a tahající nás za ruku, abychom šli někam jinam, než kde právě jsme a kam jsme si třeba zrovna sedli (jedno kam, hlavně jinam). Prostě Vánoce, tradiční svátky klidu a míru. A přesto se jich nemůžu dočkat.
Petr Vurbs
Ach, maličká moje...
Sedět u její postýlky, dívat se, jak usíná a u toho rozvíjet fantaskní myšlenky o tom, jaká asi bude v deseti, v patnácti, co bude studovat, jaký bude dělat sport nebo co jí vlastně bude zajímat.
Petr Vurbs
Malá dáma
„Máš kalhotky?“ „Nemám, už jsem ti přece říkal, že tátové nenosí kalhotky. Mám trenýrky.“ „Aha,“říká se znatelným zklamáním v hlase maličká a už jak to vyslovuje, přestává mi věnovat svou pozornost a pokračuje v upravování čepičky jejího miminka. Někdo, kdo nosí místo kalhotek trenýrky, jí přece nestojí za tolik zájmu.
Petr Vurbs
Na co máme hlavu? A na co maminku?
Ještě navečer v šest jsem si říkal, že už jsem dlouho nepsal, a nějaké to zamyšlení o tom, jak velké štěstí mě s maličkou potkalo a jak úžasně roztomilá a šikovná je, bych ze sebe mohl večer vyžvejknout. O dvě hodiny později bych ji chvílemi (čti pravidelně v intervalu tří minut) nejraději hodil přes zeď nedalekého bohnického ústavu a doufal, že si jí tam ráno budu moct bez otázek personálu vyzvednout.
Petr Vurbs
Dát dětství
Není to vždycky taková legrace a nepřetržitý příval pozitivních emocí, jak se nám někdy snaží namluvit „profesionální rodiče“ v magazínech, kde na jedné straně roztomiloučce poradí, jak naučit dítko dělat bobíček na nočníček, a na druhé prodají značkovou mast na opruzenou prdel (pardon, prdelku). Asi nikdo nemáme to „štěstí“, že bychom neustále prožívali naše rodičovství jen pozitivně, nikdy nás nepřepadly chmury (nerad bych plýtval slovem deprese, jak je oblíbeným zvykem) a neměli jsme všeho včetně toho malého prcka (v té chvíli tedy spíš rozmazleného parchanta) plné zuby. Přesto, anebo možná právě proto jsem si v poslední době několikrát bolestně uvědomil, jak strašné je být vylívat si svou zlost, nervy a únavu na tom nejcennějším, co máme. Na našich dětech.
Petr Vurbs
Humoresky z maličkého světa
Maličké už je dva a půl roku, mluví až moc a navíc u toho už dokáže docela přemýšlet. Respektive vymýšlet kraviny. Občas je to vyčerpávající, občas máme chuť jí poslat někam na venkov, kdyby si jí někdo chtěl na pár týdnů vzít. Ale také to přináší spoustu krásných chvil a úsměvných zážitků. A tady je takový malý výběr.
Další články autora |
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Publikace Nerudové jsou ostuda. Zesměšňuje všechny vědce, míní europoslanec
Ekonomka a kandidátka do Evropského parlamentu za hnutí STAN Danuše Nerudová publikováním do...
Letouny F-16 budeme považovat za nosiče jaderných zbraní, varovalo Rusko
Rusko bude považovat stíhačky F-16 americké výroby za nosiče jaderných zbraní bez ohledu na jejich...
Zelenskyj zrušil cestu do ciziny, složitá situace na frontě mu neumožňuje odjet
Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli složité situaci na Ukrajině zrušil cestu do Španělska a...
Žáci mají výsledky přijímaček na SŠ, přijato je 94 procent uchazečů
Přímý přenos V informačním systému DiPSy jsou k dispozici výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Ministr...
Ruská ofenziva u Charkova zpomalila. Invazní síly budují nárazníkovou zónu
Sledujeme online Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zřejmě zpomalilo. Ve...
Korupční aféra pokračuje, ruský úředník měl doma 25 milionů a zlaté mince
V Rusku zadrželi dalšího vysoce postaveného činitele ministerstva obrany kvůli podezření z...
Prodej rodinného domu 8+1 - 220m2, ul. Sirotčí, Ostrava
Sirotčí, Ostrava - Vítkovice
4 969 000 Kč
- Počet článků 28
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 856x