Víte, jak v České republice zlikvidujete jedno legální průmyslové odvětví? Bez ostychu znásilníte právní systém! Pod pláštěm demokracie a občanské společnosti si vymyslíte třeba i zcela absurdní pohádku a za výrazné asistence pohodlných médií a několika příliš ambiciózních politiků ji budete stále opakovat dokola, dokud neošálíte i toho posledního racionálně uvažujícího oponenta.
Nevěříte? Nedivím se vám… Pokud bych sám nebyl každodenním svědkem takové honby na čarodějnice, která si v přeneseném slova smyslu nic nezadá se středověkými inkvizičními praktikami, asi bych také neuvěřil. Ale bohužel jde o realitu, kterou dnes prožívá loterní průmysl, ale zítra to mohou být strojaři, taxikáři nebo pekaři.
Hloupý rytíř
Opravdu se divím, jak jednoduché to ve skutečnosti je! Stačí, když budete správně motivovat nějakého nadšeného mladého aktivistu typu Matěje Hollana, který začne kolem sebe účelově šířit upravená fakta, z prstu vycucané statistiky a zcela nesprávnou interpretaci ryze technických a legislativních záležitostí, kterým prokazatelně sám vůbec nerozumí. Z lidu tak povstane bájný, přesto hloupý rytíř, který svojí chrabrostí strhává pozornost veřejnosti, médií a tedy i politiků. Nikdo se však už neptá, z jakých peněz platí rozsáhlé právní analýzy, kdo financuje jeho cesty po republice s návodem, jak žalovat stát před ústavním soudem nebo z čeho vlastně žije tento věčný bojovník. Možná jsou to poslanecké náhrady třeba paní Kateřiny nebo jejich kolegů…
Fakt, že se Hollanova argumentace téměř na písmenko shoduje s argumenty těch, kteří se podivnými postupy a praktikami snaží na českém státu vysoudit miliardové arbitráže, si však nikdo jakoby náhodou nevšímá. Naše sdružení SPELOS přesto již mnohokrát upozornilo a jasnými důkazy doložilo, že tito aktivisté, kteří se schovávají za bohulibostí obranářských občanských sdružení, svojí činností přímo pomáhají tomu, aby Česká republika nakonec tyto arbitráže prohrála. Kdo se pak bude dělit o tučnou kořist, která půjde z kapes všech daňových poplatníků, nechám na důvtipu čtenáře.
Ale spojenců mají tito „fiškusové“ podstatně více. Velmi je v tom posiluje především kancelář ombudsmana, která si na tématu boje proti loteriím chce zřejmě vydobýt své místo na slunci. Přitom jsou na tom zarážející přinejmenším dvě skutečnosti. Ombudsman se stejně jako všichni ostatní vykašlal na odbornou stránku problému a zcela v rozporu s mnoha špičkovými znaleckými posudky smíchal jablka s hruškami.
Veřejný obhájce veřejného ochránce
Ještě více je pak zarážející, že o svých krocích nemluví sám ombudsman a že před laickou i odbornou veřejností sám neohajuje své postoje. Místo toho si jej berou do úst občanští aktivisté, právníci a svým populismem vyhlášení politici. Konsternován jsem byl především v okamžiku, kdy se veřejným obhájcem postupu ombudsmana ve sporu s ministerstvem financí stal známý advokát Jiří Oršula, který je podle médií přímo spojený s miliardovými arbitrážemi proti českému státu a to jak v kauze Diag Human, tak v kauze severomoravského podnikatele Vlastimila Vyhlídala a jeho Casina Kartáč. Ano, stejný Jiří Oršula, který na semináři za doprovodu koho jiného než Matěje Hollana radil starostům, jak žalovat stát u ústavního soudu. To, že to nedělá proto, aby jim fakticky pomohl, ale aby získal ústavním soudem zpečetěný papír, který pak bude použit v arbitrážích proti státu, jim však nějak asi opomněl říct.
Korunu tomu pak nasazují politici Věcí veřejných, kteří umocňují výroky aktivistů ještě absurdnějšími výroky a z loterií si dělají politické téma s vidinou, že to bude právě nenáviděný hazard, který je zachrání před propadlištěm dějin. A znásilňování právního systému se tak dovršuje, obzvláště když „véčkaři“ přihodí proč ne rovnou trestní oznámení na všechny ministry současné vlády. Asi jen proto, aby měli téma pro tiskovou konferenci a mohli zopakovat vymyšlené statistiky.
Političtí gambleři. Nebo gangsteři?
Opravdu zde existuje trojúhelník, který propojuje arbitrážní lobby, rádoby bojovníky proti hazardu a populistické gamblery z Věcí veřejných? Opravdu je možné zcela vynechat řádnou odbornou diskusi a jen pod vlivem zájmových skupin za bílého dne zlikvidovat již dnes silně regulovaný obor podnikání, který do státního rozpočtu ročně přinese 10 miliard korun a zaměstnává v rámci celého spektra činností několik desítek tisíc lidí? Opravdu je možné, aby legitimní práva poctivých podnikatelů vzala za své a osud jejich firem, dodavatelů, zaměstnanců ale i v dobré víře investovaných miliard korun mělo v rukou pouze několik soudců ústavního soudu? Vždyť právě ústavní soud by měl hlídat základní principy právního systému a ne jen mlčky přihlížet jeho zneužití ve prospěch jasně identifikovatelných zájmových skupin. Realita jeho práce je však doslova zdrcující, neboť z právního hlediska poměrně problematicky rozhodl bez slyšení těch, jichž se verdikt týkal, tedy bez možnosti obhajoby…
Tento precedens je přitom velmi nebezpečný. Za pár let by totiž mohl přijít někdo jiný, kdo by tvrdil, že je nutné bojovat například proti hospodským, protože kvůli nim umírají stovky nevinných obětí. Pak by stačilo několik prapodivných soudních verdiktů a rázem by všichni hospodští byli postaveni před hotovou věc a slyšeli by: Od zítřka vám již neplatí vaše živnostenské oprávnění, přestože bylo vystaveno na dobu neurčitou a to i přesto, že jste nikdy nic neprovedli a nemáte ani jedinou pokutu. A že máte několik hospod, na jejichž pořízení a rekonstrukci jste si museli půjčit a za úvěr ručíte třeba střechou nad hlavou? A že zaměstnáváte desítky lidí, které budete muset propustit? Hm, váš problém. Na to my všichni ostatní kašleme, protože jste přece ti zlí. Vaše práva nás nezajímají…
Krtka vystřídá predátor
Zároveň je škoda, že především někteří starostové a představitelé místní samosprávy si nechali nasadit růžové brýle a vybaveni zbraněmi hromadného ničení se vydali na boj s krtkem. Už se vidí, jak ze své zahrádky krtka nadobro vyženou a nezůstane po něm ani jediná hromádka. Neuvědomují si však, že pokud zabíjí krtka, kterého dobře znají, ví, jak vypadá, tak svůj rajón uvolní zcela jinému predátorovi. Ten se na nic ptát nebude, najde si třeba i tu nejmenší skulinku a dřív nebo později hýčkanou zahrádku zcela zdecimuje. Odstrašující příklady o dramatickém rozmachu černých heren, které se maskují za vizitku soukromého klubu či občanského sdružení, proti nimž jsou obec i stát takřka bezbrannými, jsou toho jasným důkazem.
