Blížíme se do finiše předvolebního maratonu a kampaň se dostává do opravdu ostrých obrátek, a to doslova a do písmene! Říká se: „negativní reklama, taky reklama“, ale není tohle přeci jenom už trochu příliš?! Po páteční tragické události v pražské restauraci Monarch, kde podnikatel Ďuričko zastřelil třemi ranami ze své legálně držené zbraně syna majitele matějské pouti Václava Kočku mladšího, se linie předvolebního klání poněkud změnila.
Na hlavní stránky českých deníků se po neméně triumfálním nástupu pana Ratha a jeho čtyřmilionového stranického závazku v minulém týdnu tento týden konečně dostává i postava předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Tato robustní persona české politiky posledních několika let si svých pět minut slávy jaksepatří užívá. S heslem „Já nic, já muzikant“ jde tak do cílové rovinky předvolební kampaně. Za zády má opravdu famózní tým lidí (Tvrdík, Dimun a spol.), v kapse bezkonkurenční esa v podobě pana Kočky a bývalého člena StB Ďurička. Polovinu z těchto lidí sice Jiří Paroubek zná nejspíš „jen od vidění“, s druhou se vídá „jen sporadicky“ a inzerce v stranických novinách je vybírána podle všeho asi losem. Ani bych se nedivila, kdybyste nám, pane Paroubku, řekl, že je to všechno konspirace proti Vám a Vaší straně. Já vím, tvrdíte, že páteční incident nemá nic společného s ČSSD, ale mě přijde, že jednu věc má stejně se sociálně demokratickou stranou společnou. Vás!! Takže možná Vaše „krátká úvaha“ o Vaší rezignaci nebyla zase tak špatná.
Z krajských voleb touží Jiří Paroubek udělat celostátní referendum. Proč nakonec ne! Položme si ale základní otázku a racionálním pohledem se podívejme na dvě strany téže mince. Je lepší mít vládu, která se nebojí dělat nepopulární, avšak tolik potřebné reformy? Vládu, za které se vyrovnává a stabilizuje rozpočet a naše ekonomika sílí? Anebo budeme mít raději vládu ČSSD, která bude hledat podporou u KSČM a dále hospodařit na dluh. Vládu, v níž ústřední postavy s projevy ala aparátčíci dob minulých mají pochybné kontakty a na jejichž oslavách se střílí a zabíjí.
A pokud máme tedy do těchto voleb zatahovat regionální témata. Je lepší mít prověřeného a zkušeného hejtmana, za kterým stojí reálné výsledky a kroky, nebo byste raději chtěli menšinová zastupitelstva v čele s pseudohejtmany, kteří, jak to tak podle jejich kroků a vystoupení vypadá, o komunální politice nevědí zhola nic, které vlastně komunální politika vůbec nezajímá, slibují nemožné. Slibují rozdávat, kde mohou, přičemž reálně nemají z čeho. Někteří nepochybuji nejspíš mají z čeho rozdávat, ať už je to ze soukromých klinik jako David Rath nebo z výdělku ze svých mnoha postů v dozorčích radách a jiných teplých křesel jako Michal Hašek.
Překvapující zvrat v cílové rovince nám tedy nakonec odhalil některé doposud skryté nedostatky našich závodníků, které si podle posledních událostí, někteří z nich, vynahrazují nejspíš dopingem. Tak tedy uvidíme, kteří z nich opravdu doběhnou do cíle.
