Když mě můj známý prostřednictvím facebooku upozornil na fotografii popálené Natálky Sivákové, doplněné textem „Měla jsi chcípnout svině“, udělalo se mi fyzicky špatně. Následně jsem si na webu radikálů z antify přečetla celý článek (informace z něho převzala i média), z něhož inkriminovaná fotografie pocházela, a udělalo se mi ještě hůř. Nevím, zda je text antify 100% pravdivý, zatím nemám důvod o jeho pravdivosti pochybovat. Jeho 100% platnost by měla ověřit média. I kdyby ale byla pravda jen zlomek toho, co je v textu vkládáno neonacistům do úst, je to pro normálního smrtelníka nepochopitelné. Celý text je totiž protknut citáty vybraných „internetových neonacistických hrdinů“, kteří se domnívali, že jsou skryti anonymitou internetu a projevili naplno svou fanatickou nenávist, zlobu a slabomyslnost. Něco tak primitivního a ubohého jsem již dlouho neviděla. Hned po dočtení jejich nechutných rasistických výlevů mě napadlo: „bílý odpad“ se "baví". Ale co já, nejsem vlastně stejná?
Nikdy jsem nepatřila k lidem, kteří se domnívali, že by někdo měl být zvýhodňován kvůli barvě své kůže, či pohlaví. Z některých nápadů Džamily Stehlíkové, či Michaela Kocába, mi vstávají ještě dnes vlasy na hlavě. Na mém přesvědčení, že pozitivní diskriminace nic dobrého nepřinese, ba naopak, se zřejmě nikdy nic nezmění (k tématu poz.skriminace doporučuji tento rozhovor s Gypsy.cz). Můj vztah k ní již po dlouhou dobu přesně vystihuje citát: „Cesta do pekel je lemována dobrými úmysly“. Zároveň se domnívám, že Romové u nás nejsou tvrdě diskriminováni. Spíše než o otevřenou diskriminaci jde ze strany většinové společnosti o předsudky, či špatnou zkušenost.
I mně se mnoho věcí na některých Romech nelíbí, přesto se za rasistku nepovažuji. Někdy se jedná o maličkosti, někdy o záležitosti, které se dotýkají nás všech. Někdy je původcem těchto problematických záležitostí několik málo jedinců, či malá skupina lidí, někdy mám pocit, že je to záležitost takřka většinová.
Nelíbí se mi věčné stěžování na diskriminaci.
Nelíbí se mi samozřejmost s jakou mluví o svém nároku, či dokonce právu, na slušné bydlení, práci či sociální dávky.
Nelíbí se mi, že neposílají své děti do školy, či je tam posílají, ale jejich školním povinnostem nevěnují pozornost.
Nelíbí se mi kapsářské gangy na Andělu.
Nelíbí se mi ghetta v Chánově, či jinde.
Nelíbí se mi, že výsledkem hysterií vyvolané emigrace do Kanady jsou víza, která mnohým spoluobčanům zkomplikovala jejich životy.
Nelíbila by se mi se mi dennodenní hlasitá noční zábava, při představě, že ráno vstávám do práce a moji sousedi budou v klidu vyspávat.
Nelíbí se mi, že tak rádi mluví o nedotknutelnosti rodiny, ale tyto řeči nesedí při pohledu na složení dětí v dětských domovech.
Jsem proto i já součástí "bílého odpadu"?
Věcí, kterých bych některým Romům vytkla, je ještě více. Je však i fér říci, že se jich dopouštějí v menší, či větší míře i tzv. „bílí“. V žádném případě proto netvrdím, že všichni Romové jsou zloději a příživníci. Přesto jako už bych viděla, jak mě „ti nejspravedlivější na světě“ hodí do stejného pytle s neonacisty. Jako bych již slyšela věty „to říká každý, že není rasista a současně dodává, že mu vadí pouze cikáni“, či „u takovýchto verbálních výtek to začíná, a končí to v plynových komorách“ ...atp.
Přesto si troufám i nadále tvrdit, že stejně jako většina české společnosti, nepatřím k „bílému odpadu“, který si dokazuje svou mužnost v anonymních internetových diskusích tím, že se vysmívá, popř. schvaluje čin duševně vyšinutých jedinců. Každý ať si však zamete před svým prahem. Když totiž někdy vidím diskuse pod články o Romech i na seriózních serverech, zapochybuji a dostávám strach, že bílého odpadu u nás žije mnohem více, než bych si kdy myslela.
Chápu, že stanovit hranici mezi tím, co je politicky nekorektní a co již otevřeně rasistické a společnosti škodlivé, je těžké. Přesto se pokusme tuto hranici každý sám vnitřně definovat a nepřekračovat ji. Na druhou stranu si najednou všichni pokrytecky nehrajme na Mirky Dušíny, kteří nikdy neřekli, popř. se nezasmáli, politicky nekorektnímu vtipu.
To, co provedli vyslanci "bílého odpadu" Natálii a její rodině je neodpustitelné, stejně jako stovky dalších rasisticky motivovaných trestných činů, a viníci si zaslouží vysoké tresty. Přesto se nezříkejme toho, abychom si pod rouškou politické korektnosti a obav z obvinění z rasismu, přestali říkat pravdu. Tím, že budeme o negativních jevech mlčet a tvářit se, že neexistují, totiž nejvíce posloužíme posilování „bílého odpadu“…
Text o neonacistech na antifa.cz zde.
Jak vypadají diskuse o Romech na idnes.cz? Třeba takto.
