Vánoční a Silvestrovské večírky očima týraného personálu

Aneb další z variací příběhů o potížích se zákazníky, podané v zcela neadventní formě.Zmíněné příběhy se nedějí a podobnost se skutečnými postavami je čistě náhodná.

Ano, je to pro nás v oboru skutečně nejtěžší období roku.

 

Profesionální zákazníky potížisty střídají houfy potížistů amaterů. Profík si nemusí nic dokazovat a slavit v knajpě třeba Vánoce, nebo Silvestra.Profík má žízeň a slaví celej rok.Naopak občas ostentativně dává na odiv pohrdání amatéry a zůstává zrovna na Silvestra střízlivý.Ona se pak těm zkušeným dostavuje na Nový rok životní forma a znáte to: "Jak na Nový rok, tak po celý rok".

 

Svého alkoholika znáte. Ale co s davy těch, kteří se zřídí jen nárazově?

Někdy je monotónnost ve vaší hospodě, kterou připravují místní hvězdy ( zvaní štamgasti) mírně ubíjející, nicméně je fakt, že vždycky poznáte včas kdy má kdo dost a zvládnete ho s mistrným úsměvem ukočírovat.Bez větších škod na majetku, či újmách na zdraví.Stokrát vyprávěné hlášky a vtipy  kterým je nutno se zasmát, jsou zcela neškodné v porovnání s tím co má přijít.V záplavě firemních večírků či Silvestrovského veselí nemáte nejmenší šanci.V dobách kdy jsem po dvacet let tuto taškařici řídil jsem již s přicházejícím podzimem propadal mírné melancholii.Jako vášnivého mykologa mě občas ještě dokázala k úsměvu donutit vydařená houbařská sezóna, ale jen na chvíli.No a od oslav republiky v říjnu se dostavoval třas rukou a zrychlený tep, neklidný spánek, nenápadná snaha naučit se kouzlu neviditelnosti...

Myslím si, že kuchaři v této době mohou obsluze závidět.

Ne, že by si při takovýchto akcích amatéřšťí  potížisté nedávali záležet na tom jak jim jejich úděl v kobkách za hořáky ještě zpříjemnit, ale přeci jen... Ten prvotní kontakt se stádem exotů nezvyklých na alkohol zažijete jen při přímém kontaktu.Skutečně se již léta chystám natočit časosběrný dokument který dokáže zachytit proměny osobností během pár hodin.Uťápnutý úředníček v laciném obleku se po pěti pivech a stejném počtu tvrdého mění v Stevena Segala v životní formě a zdemoloval už zařízení v hodnotě cca pěti tisíc.Dává si zároveň záležet na tom aby slušně zasahující obsluhu poučil o tom, kdo je tu pánem a kdo je platí.On, světák, nás poctil návštěvou. Nás nuly a životní tragédy.Radujme se tedy a obsluhujme bez blbých poznámek...

Nebo vedle ta dámička, decentně poposedávající a sem tam tiše si švitořící...Nejlepší léta za sebou, nejspíš ji nikdo nevyvede jak je rok dlouhý, ale dneska, dneska to jde...Po pár peprmintskách vyzývavě odhalující nevkusné prádlo a s výrazem sexuální predátorky se náhle zvedá aby..... se rozběhla na záchod vyzvracet.Jelikož jsme soucitní, držíme ji palce, ač je očividné, že to nestihne.

Kapitolou samu pro sebe jsou večírky učitelů.Cudně o nich ale pomlčím, neboť jsem právě v životní fázi kdy se snažím mezi ně zapadnout.A alespoň si nechám trochu toho materiálu na jejich případné vydírání.

 

Stejně ale neznám hezčí práci, než práci s lidmi, tak díky a ahoj Filip.

 

 

Autor: Filip Vracovský | pátek 6.12.2019 7:02 | karma článku: 28,91 | přečteno: 1824x