Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Ryba

Seděla vedle něj v kupé odpoledního vlaku. Zády opřená o vysloužilý koženkový potah. V letních šatech s květinami, na hlavě klobouk ze širokou růžovou stuhou. Ruce překřížené v klíně. V tváři měla výraz jako prvňačka.

Skutečný věk ale prozrazoval dospělý, i když deformovaný obličej, oblečení a fakt, že tady seděla sama. Dost se potila a v pravidelném rytmu kolébala hlavou sem a tam. Kdyby měla na uších sluchátka, asi by se tomu nepodivoval, ale ona je neměla. Jen přivřené oči, na tváři úsměv a ten kolébavý pohyb ze strany na stranu…Hlava jako loď, která se zmítá ve vlnách.

Nevěděl proč, ale nějak měl nutkavý pocit ji oslovi, a i když to běžně rozhodně nedělal, že by komunikoval s neznámými, rozhodl se k akci.

„Co posloucháš?“ zeptal se a drcl do ní opatrně loktem. Nadskočila, udiveně otevřela oči a chvíli se na něho soustředěně dívala. Pak trochu nesrozumitelně pronesla: „Ahoj.“

„Ahoj, tak co posloucháš?!“ zopakoval důrazněji.

„Hudbu,“ řekla s potutelným výrazem v tváři. Zároveň si trochu odsedla a otočila hlavu stranou. Jako by kormidlo hlavové lodi prudce zatočilo doprava poté, co bokem projela jemná vlnka. Čelem se opřela o skleněnou výplň okna.

„Vidíš ty ryby?“ zeptala se nahlas a zdánlivě jako by nikoho. Prst přitom zapíchla do skla. Pochopil, že je otázka zřejmě směřovaná na něj a přistoupil na její hru. Nikdo jiný ostatně v kupé nebyl a oni jako by se na chvíli podivně propojili a semkli. On byl jediný, kdo v tu chvíli může rozumět a rozumí.

„Myslíš tu duhovku támhle?“ ukázal prstem do krajiny. „Jasně, že ji vidím. Je nádherná. Podívej, jak otevírá ústa a filtruje vodu!“ odpověděl. Za okny se přitom stromy máchaly v letním slunci. Rozhled hýřil barvami a nebe bylo až hříšně modré. Vlak jel tiše. Bylo snadné připadat si jako v kajutě na lodi.

„Vodu? To ne! To je mluvící ryba! Říká mi, že je v moři plno jiných ryb a že ona je přivedla ke mně.“ Opáčila a podívala se mu náhle do očí. „Chápeš to? Budu mít v pokoji ryby! Tatínek mi to zakázal. Řekl: Žádné ryby, žádné moře!… Jako by se ryby a moře daly zakázat!“ odmlčela se na chvíli. „Tahle za mnou chodí pravidelně. Slyším pak tu hudbu a vlny,… a šumění… Ona připluje a pořád mi povídá, že ryby na mě čekají. Že patřím k nim. Že jsem taky ryba,“ dodala s rozzářeným obličejem a notnou dávkou emocí, než se znovu ztratila ve svém vlastním světě.

Nevěděl co říci. Sledoval její hlavu, jak se znovu houpe v rytmu neviditelných vln. Sem a tam, tam a sem. Kolem očí měla několik vrásek. Mohlo být jí lehce přes třicet, ale u těchto lidí je to jen stěží odhadnutelné. V tváři měla jasné rysy Downova syndromu. Na rozdíl od něj vypadala uprostřed svého moře šťastně.

Trochu si odsedl a mlčel, než je vyrušil poněkud překvapivý zvuk otevírání dveří kupé. Dovnitř vkročil muž. Asi padesátiletý hezoun. V ruce třímal dvě kávy v plastových kelímcích. Položil je na odkládací stolek a usadil se do sedadla s číslem 17.  Poklepal na ni a gestem jí naznačil, že je tady. Jednu z káv jí nejdříve osladil, zamíchal a pak podal.

Usmála se a s chutí se napila.

Dál byli tiše. Jen to šumění vln jako by se zhmotnilo i kolem něj. Byl uprostřed moře a nepřestával po očku nakukovat na tu podivnou dvojici. Pozoroval její hlavu. Byla jak bójka. Jako něco, o čem víš, že mít to blízko, znamená bezpečí. Stále se dívala skrze sklo do krajiny. Stromy, domy, auta a lidé se míhali sem a tam…, růžová mašle poposkakovala po klobouku. Muž na ni hovořil, laskavě a jemně, v krátkých větách, jak se hovoří na dítě, ale další slova mu unikala. Pak si před sebou rozevřel noviny a četl, zatímco ona stále plula vlnka za vlnkou a okraj jejího klobouku přitom kopíroval koleje.

Když o půl hodiny později vystupoval, nedalo mu to, aby se prošedivělého hezouna, jenž byl zjevně jejím otcem nezeptal: „Jak se jmenuje?“

Muž udiveně zvedl hlavu a rozmrzele odpověděl: „Izabela, ale nechápu, proč vás to zajímá, mladý pane…“

„Povídali jsme si. Myslím, že byste ji měl vzít k moři anebo jí koupit aspoň akvárko a rybičky.“ pronesl k už zasouvajícím se dveřím.

Už neviděl ani neslyšel, jak otec zakroutil hlavou a polohlasem nechápavě prohlásil: „Povídali??? Od narození je němá.“

 

Autor: Zuzana Bláhová | úterý 14.7.2015 22:29 | karma článku: 13,37 | přečteno: 457x
  • Další články autora

Zuzana Bláhová

Běžky zadarmo

... aneb až budete mít tendenci něco někdy třeba sebrat od popelnic, hodně dobře si rozmyslete, zda vám to pak za to stojí

18.9.2019 v 12:29 | Karma: 8,41 | Přečteno: 103x | Diskuse| Miniblogy

Zuzana Bláhová

Vaše lejno - naše starost

Koho aspoň trochu zajímá název článku, ať čte směle dál. Garantuji, že se to dozví... i když ne na plnou pusu. To zdejší pravidla pro publikaci nedovolují. Takže jsem opravdu musela volit mírnější výraz k označení exkrementu.

11.8.2017 v 9:33 | Karma: 27,94 | Přečteno: 2178x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Bláhová

Tatry neznaj bratry (ani sestry)

Dovolená. Pro některé slovo až magického významu. Pro mne, přesun z místa na místo, kde to bude trochu jinak než doma, ale v podstatě si příliš neodpočinu.

25.7.2017 v 19:37 | Karma: 18,89 | Přečteno: 901x | Diskuse| Poezie a próza

Zuzana Bláhová

Něco málo o (ne)snění

Někde jsem četla, že když se vám zdá o exkrementech, máte vyhráno. Zbohatnete, zdědíte jmění po strýčkovi z Ameriky, vyhrajete ve sportce, váš ex vám nechá dům i se zahradou a na rozloučenou vám koupí Porshe atd., atd.

23.6.2017 v 11:53 | Karma: 11,48 | Přečteno: 205x | Diskuse| Poezie a próza

Zuzana Bláhová

I muži mají své dny

Pokud jste se nechali zlákat notoricky známým reklamním sloganem, jsem ráda. Jak jsem jeho výklad pojala já, to si počtěte v mém po dlouhé odmlce dalším článku.

7.6.2017 v 14:08 | Karma: 15,66 | Přečteno: 428x | Diskuse| Miniblogy
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva

3. května 2024  21:23

Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...

Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt

3. května 2024  19:28,  aktualizováno  21:13

Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...

V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině

3. května 2024  15:44,  aktualizováno  20:58

Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...

Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít

3. května 2024  19:44

Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...

  • Počet článků 45
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 974x
Obyčejná ženská...

Seznam rubrik