Když se ženské sejdou u pracovního oběda, poví si i leccos nepracovního. A když tak nad tím teď, v klidu a bezpečí nehlučné kanceláře přemýšlím, v převaze kolujících historek jsou jednoznačně ty osobní.
A že mezi osobními pak vedou ty o dětech, to už mnohé z vás stejně postižených mateřstvím, babičkovstvím a podobnými symptomy, asi nepřekvapí.
Dnešnímu meníčku vévodila jednoznačně ta Hančina. Její synáček, říkejme mu třeba Bertík, se ze stesku za tatínkem, který šel s partou kolegů na hokejový mač přímo na zimní station, dožadoval alespoň hokejového přenosu v televizi. A to tak dlouho, dokud mu jej maminka nepustila. Protože je malý a ještě neumí ani číst, notně mu přitom musela asistovat. Říkala mu čísla na dresech, vysvětlovala hvizdy, zakázaná uvolnění, trestná vyloučení a četla jména hráčů. V přehršli jmen se Bertíkovým favoritem velice rychle stal hokejista s povedeným příjmením Guláš. Pokřikoval neustále Guláš sem a Guláš tam a nebyl k utišení. Ke konci druhé třetiny usoudila Hanka, že ona už Guláše (a mrně hokejek) má vážně dost a že ráno je třeba vstávat do školky, tak trochu klukovi zalhala a tvrdila mu, že zápas skončil. Bertík se zvedl z gauče a poslušně se šel umýt, vyčistit si zoubky a rovnou do postele. Bylo to ostatně mamčinou podmínkou, že může večer zůstat u televize déle.
Když ho ukládala ke spaní, zeptala se Hanka bezelstně: Bertíku, tak co povíš tatínkovi…? Jak se jmenoval ten hokejista, kterému jsi tak fandil!
Omáčka, odpověděl téměř okamžitě a naprosto přesvědčivě Bertík.
Hanka vyprskla smíchy a chvíli jí trvalo, než nechápavě se tvářícímu Bertíkovi vysvětlila, že to nebyla omáčka, nýbrž Guláš… A než položila, čistě pro kontrolu, otázku další.
Bertíku a řekneš tatínkovi, na co ses v televizi díval?
Bertík poněkud váhavě vzhlédl vzhůru a tentokrát už notně nesmělým hláskem tázavě spustil: Na fotbal?
Škubajíc koutky úst zakroutila nesouhlasně hlavou.
Na tenis?, pokračoval už trochu odvážněji Bertík.
Hanka to nakonec nechala na chlapech. Ať si to povědí sami.
A i já věřím tomu, že se nakonec domluvili.
***
My jsme se ale rozhodně u poledního meníčka jako nášupem všechny dobře zasmály.
Bertík v tom měl totiž zjevně hokej i s gulášem dohromady.
