Člověk už neví, coby jed!
Ale souvisí, protože nejíme jen tak, že jíme…
Vyrostla jsem na vesnici. K jídlu byly brambory, zelí, vajíčka, mléko, chléb, brambory a zelí. Na neděli máma pekla buchty nebo bábovku. O svátcích byla ryba a bramborový salát. Sezónní zelenina a ovoce, v zimě kompoty a čalamády, exotické ovoce jen střídmě, pokud bylo k dostání. Pašíka či kravku máma odmítla chovat po smrti babičky. Takže z masa jsme měli tak akorát králičí. Na všechny možné způsoby, protože jsme jich měli mnoho. Králičí jsem už nesnášela. Takže jsem nejedla maso. Jiné maso bývalo v obchodech jen ve čtvrtek a ještě k tomu na příděl. A pokud jste někdy během týdne naštvali prodavačku v úseku masny, mohli jste si být jisti, že místo masa dostanete podrážku. Byli jsme v podstatě šťastní. Staří se umívali a mladí dělali hlouposti anebo naopak, to už vám přesně neřeknu. Zapomínám rychle. Asi to taky mají na svědomí ty jedy.
Byli jsme v celku zdraví. K doktorovi jsme moc nechodili. Stolici jsme měli pravidelnou. Nebyly alergie, astma, neměli jsme kožní problémy atd. Z vesnice vím akorát o jednom klukovi, který měl vrozenou srdeční vadu a druhém, který od narození trpěl lupénkou. Jedli jsme špinavá jablka, třešně, jahody od bláta, angrešt a rybíz přímo z keříků, když nebylo zbytí občas i mrkev opláchnutou ve vodě z kaluže. Máma mi snad nikdy neřekla: „Běž si umýt ruce“. To spíš křičela, ať si umyjeme nohy, protože jsme běhali bosí a pak samozřejmě s těma špinavýma nohama lezli i do baráku.
V jednom mém zaměstnání jsem měla kolegu, který měl obsesi. Myl si ruce neustále. Byl prodavač a na cokoliv sáhl, musel si je jít umýt. Aby pořád neodbíhal, sháněl si přes kamarády v zahraničí vlhčené brousky. U nás tenkrát ještě běžně a za normální peníz na trhu nebyly k dostání. Někdy pracoval v rukavičkách. Ale to mu vedení moc neschvalovalo. I když pro mne byl obrázek muže v bílých rukavicích, který mi z regálu sundává právě zakoupenou hifi soustavu, ohromující… S ním ale rozhodně v rukavičkách nejednali. Musel si odbíhání na mytí rukou nadpracovat a vlhčené ubrousky používat „hlavně nenápadně“, tak, aby se některý ze zákazníků snad nad jeho podivnými způsoby nepozastavil. Do jídelny si nosil svůj příbor a talíře. Kuchařce talíř předkládal a držel, zatímco ona mu na něj nandávala. Byl to oblíbený kluk a všichni ho respektovali. Dnes by to spolupracovníci neustále řešili a nakonec by odešel sám s pocitem, že je jiný. Žijeme totiž v mnohem krutějším světě.
Ale to jsem trochu odbočila. Tenhle článek je přeci jenom o jedech, co jíme. Dnes jich jíme spoustu. Možná jsme jedli už tehdy, ale neměli jsme ani tušení. O to více nám ale chutnalo. Dnes aby si člověk na nákupy vzal málem dva dny volno. Než prostuduje etikety a načte si složení… To máte samá éčka, palmový olej, odřezky, tuk, umělá sladidla, parabeny, sůl, ropné látky, laktóza, lepek, dochucovadla … jedy, jedy, jedy. Dříve párky obsahovaly maso, dnes je v nich mimo jiný sajrajt i sója. Dříve jsme si myli hlavy šampónem z heřmánku s přírodní pěnící složkou, dnes v něm musíme mít mango, kiwi a vanilkový extrakt s patřičnou dávkou parabenů – to aby byla hlava pěkně napěněná jako v čepičce.
Jenže, to všechno vlastně jíme. Konzumujeme. Jsme konzumenti a žijeme konzumním způsobem života. Nejí totiž jen naše ústa, ale i naše kůže, každý náš pór. Jí dokonce i naše oči. A všemi těmi způsoby konzumace se do nás dostávají věci, které do nás nepatří.
Tak ráda bych byla, kdybychom si už jednou provždy uvědomili, že jsme lidé! Jsme součástí přírody a naše touha po tom se za každou cenu lišit by neměla převyšovat touhu se rovnat. Jídlo si vylepšujeme šidítky. Kosmetiku si vylepšujeme šidítky. Látky, do kterých se oblékáme, jsou šidítka. Sledujeme šidítka. Šidíme barvy, šidíme zvuky, šidíme city… Šidíme ty kolem sebe. A nakonec nejvíc i sebe sama. Všechna ta rozkoš, požitek a krása, až přechází (anebo odchází?) člověk. (Měla bych říkat zrak, ale my přeci záměrně nevidíme.)Stále vymýšlíme něco, co už dávno vymyšleno je. A to, co je, nechceme znát. A když už chceme, neumíme to používat. Nebo nám to připadá staré. A staré je automaticky nepoužitelné. Jak jsme ale mohli zapomenout na to, že stáří je především moudrost a zkušenost?! To nevím…
Jíme jedy a jsme tudíž logicky jedovatí. Otrávili jsme planetu, otravujeme lidi, jsme otravní sami sobě. Všechno to hmotné jako by bylo už napadené.
Jen naše duše touží po tom čistém a ví. Tak ráda bych se do ní zakousla a dala ochutnat vám všem. Ovšem k tomuto cíli je přede mnou ještě dlouhá cesta. Ještě se teprve batolím. A začínám tím, že jím a vyhýbám se jedům.
Zuzana Bláhová
Běžky zadarmo
... aneb až budete mít tendenci něco někdy třeba sebrat od popelnic, hodně dobře si rozmyslete, zda vám to pak za to stojí
Zuzana Bláhová
Vaše lejno - naše starost
Koho aspoň trochu zajímá název článku, ať čte směle dál. Garantuji, že se to dozví... i když ne na plnou pusu. To zdejší pravidla pro publikaci nedovolují. Takže jsem opravdu musela volit mírnější výraz k označení exkrementu.
Zuzana Bláhová
Tatry neznaj bratry (ani sestry)
Dovolená. Pro některé slovo až magického významu. Pro mne, přesun z místa na místo, kde to bude trochu jinak než doma, ale v podstatě si příliš neodpočinu.
Zuzana Bláhová
Něco málo o (ne)snění
Někde jsem četla, že když se vám zdá o exkrementech, máte vyhráno. Zbohatnete, zdědíte jmění po strýčkovi z Ameriky, vyhrajete ve sportce, váš ex vám nechá dům i se zahradou a na rozloučenou vám koupí Porshe atd., atd.
Zuzana Bláhová
I muži mají své dny
Pokud jste se nechali zlákat notoricky známým reklamním sloganem, jsem ráda. Jak jsem jeho výklad pojala já, to si počtěte v mém po dlouhé odmlce dalším článku.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!