Pozice Pirátů a jejich vztah k EU a NATO

Z tématu pozice Pirátů a vztahu Pirátů k EU a NATO se stává nekonečný seriál. Tentokrát zkusím napsat jeden díl, jako jeden z dalších pohledů jednoho z Pirátů, já.

Piráti a jejich pozice

O nás, Pirátech, se šíří velmi rozličné informace, informace, které jsou mnohdy v jasném rozporu. Na tomto serveru se v diskuzích občas objevuje třeba názor, že jsme ultralevicová strana či komunisté. Někteří pak do tohoto přirovnání přimíchají i Stranu zelených, kdy se Piráti stávají „zelenými ajťáky“. A nakonec jsme označeni za strany novodobých svazáků.

Jenomže stačí začít číst komentář o kousek dál a stáváme se „nevolitelnými“, protože jsme silně anarchistická strana. Nevím, jak vy, ale já vidím svazáka jako osobu vyznávající silné autoritářství a centralismus, jejímž jsou anarchisté opakem. Já bych nepoužil ani jeden výraz, z mého pohledu je dobře vystihující označení „strana svobodomyslných lidí“, liberálů, odmítajících mimo jiné autoritářským stranám blízký paternalismus.

Dále jsem četl názory lidí, kteří mají za to, že Piráti jsou tlačenka Hnutí ANO. Však jsme povolební spolupráci s ANO úplně nevyloučili. Je však nutné říci, co se pod tím skrývá. V povolební strategii [1.1] se mimo jiné píše: „Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů … nebo s převahou ANO.“ A to není zdaleka vše, mezi tamtéž uvedenými prioritami se objevuje například „4) Postupné zrušení podpory biopaliv a důsledná kontrola poskytovaných zemědělských dotací“.  Přidáme-li přesunutí podnikatelské podpory od těch velkých k těm menším, nemyslím si, že je to právě něco, z čeho by měl být Andrej Babiš právě šťastný.

A jak je to s tou ultralevicí a komunismem? V diskuzích na iDNES není tento názor výjimečný. Podíváme-li se však do diskuzí na konkurenčním zpravodajském serveru, kde je větší podíl levicovějších diskutérů, lze se dočíst pravý opak. Tedy tíhnutí Pirátů k pravici, ne-li označení „béčko“ ODS či „farma“ TOP 09. Kde je tedy pravda?

Vyvstávají názory, že Piráti jsou neukotvená strana s nejasnými názory a postoji. To je v některých ohledech zřejmě pravda, rozhodně bych však takto stranu necharakterizoval, z celkového pohledu to rozhodně neplatí. Problém neplyne z nejasnosti postojů, ale ze složitosti postojů, kdy Piráti nepohlížejí na mnoho témat bipolárně, kde jedno je bez výhrad dobré a to druhé naopak úplně špatné.

Tak je tomu i v případě pravolevého dělení politiky, kde Piráti nekoukají, co leží ve kterém směru, ale co je z našeho pohledu dobré. Výsledkem je tak například zavedení sektorové daně a zdanění velkých korporací na straně jedné a rovná sazba daně z příjmu fyzických osob a zrušení EET u malých živnostníků na straně druhé.

Jaký je tedy závěr? Kdo si chce na směřování Piráty udělat názor, musí si sám projít program a stranická stanoviska a rozhodně nedat na názory na sociálních sítích či blozích, včetně tohoto. Každý jsme jiný, každý máme jiné priority a názory. Piráti jsou pak strana složitějších pohledů. Rychlé závěry stručných komentářů jsou pak pro veřejnost logicky často velmi zavádějící. Zvlášť v době předvolební, kdy jsou některé z nich v rámci politické boje psány záměrně kriticky.

Piráti a EU

V případě vztahu Pirátů k EU jsou názory podobné jako v případě pravolevého dělení. Část lidí považuje Piráty za „eurohujery“, jiná část se naopak obává, že chceme z EU vystoupit. A najdou se i jedinci, kteří z nás dělají tzv. pátou kolonu Ruska. Z pohledu člena Pirátů však považuji Pirátskou stranu za stranu jasně proevropskou, prounijní, nikoli však eurohujerskou.

Pokud mám hovořit za sebe, ač jsem k EU silně kritický a považuji mnohá její nařízení za nesmyslná a omezující, považuji vystoupení z EU za jasný nesmysl, který by nám v ničem nepomohl, ale naopak nám uškodil. Česká republika je silně orientována na export do unijních zemí, zvláště Německa. Vystoupení z EU by našemu hospodářství značně uškodilo, nehledě na fakt, že očekávám, že by EU začala ČR záměrně „házet klacky pod nohy“. ČR by si přitom v ničem nepomohla. Pokud jde třeba o uprchlíky, ti z ČR stejně rychle většinově utíkají. Vždyť utekli i ti, co přivezla přímo do ČR Generace 21. A pokud jde o regulaci příkonu vysavačů nebo emisí aut, možnost by tu byla, ale kdo by pro jeden malý trh specifický výrobek vyráběl? ČR je ve vleku EU, ať jsme její součástí, či bychom nebyli. A zatímco dnes je náš hlas v EU sice slabý, ale je tam, po odchodu by nebyl žádný.

Názor, že ČR být členem Evropské unie potřebuje a měla by se snažit být její aktivní součástí, je právě i pevným stanoviskem Pirátů. Někteří Piráti mají k EU větší výhrady, jako já, jiní v ní více vidí více pozitiv, výsledný postoj je však jasný. Možné nuance lze hledat možná v pohledu, jak moc a za jakou cenu se máme snažit být v tzv. rychlém pruhu EU. Na druhou stranu, ani hodně prounijní členy Pirátů nelze považovat za bezmezné „eurohujery“. Panuje shoda, že EU má svoje velké vady a měla by se dle nás mnohem více demokratizovat a odbyrokratizovat.

A pokud jde o otázku možného referenda o vystoupení ČR z EU, Piráti jsou pro obecně pro možnost referend, ale u takto důležitých otázek by měla být pro závaznost výsledku potřebná ústavní většina všech oprávněných voličů (M. Peksa k referendu v [2.1]). Pokud by takový poměr hlasů pro vystoupení jednou skutečně nastal, pak bude zřejmě opravdu lepší EU opustit.

Piráti a NATO

V případě pohledu na NATO platí v podstatě podobný pohled jako v případě pohledu na EU. Piráti jednoznačně podporují NATO jako obranný vojenský pakt, kterého bychom měli být součástí. Co vyvolává u Pirátů kritiku NATO, jsou vojenské intervence v zemích mimo NATO a chování Turecka jako jednoho členů z NATO. Pokud jde o Turecko, zde došlo ze strany NATO k silné kritice a hrozbě pozastavení jeho členství, takže z pohledu Pirátů krok správným směrem.

Postoj Pirátů je uveden v tiskové zprávě k obraně v rámci EU a NATO [3.1] v této podobě:

„NATO by mělo být aliancí založenou na sdílených hodnotách. Pokud se některá ze zemí NATO výrazně odkloní od těchto hodnot, měla by NATO opustit. Nechceme, aby členové svým agresivním chováním zatahovali ostatní členy do válečných konfliktů. V mezinárodních sporech chceme upřednostňovat diplomatická řešení před silovými. Angažmá naší nebo společné evropské armády mimo hranice EU nebo NATO by mělo být podpořeno mandátem OSN.“

Svatopluk Bartík, zastupitel a radní za Žít Brno, dnes na svém facebooku tento postoj kritizoval a přetvořil ho do podoby "ano, můžeme se účastnit operací nato mimo území členských států a mimo eu, ale jen když si to bude přát rusko". Ano, Rusko má v OSN právo veta. Ale já s tím souhlasím. Nemyslím si, že NATO by mělo být jediným uskupením, které bude rozhodovat o podobě jiných zemí. Zkušenosti, ať už jde třeba o Afghánistán, Irák nebo Libyi, ukázaly, že vojenská intervence s sebou mnohdy přináší nestabilitu v regionu. A pokud je Rusko, Čína či jiná velmoc NATO v opozici a podporuje jinou skupinu, je dopad vojenské intervence ještě mnohem horší. Takové řešení já za vhodné řešení nepovažuji. Jestli vy ano, to si musíte rozhodnout sami.

Zdroje

[1.1] Piráti - Povolební strategie

https://www.pirati.cz/program/psp2017/povolebni-strategie

[2.1] ČT24 - Předvolební debata - Zahraniční politika

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/2262964-predvolebni-debata-ct24-tema-zahranicni-politika

[3.1] Piráti - Stanovisko Pirátů ke kolektivní obraně v rámci EU a NATO

https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/nato-a-evropska-obrana.html

[3.2] Svatopluk Bartík na Facebooku - Pirátský postoj k našemu angažmá v NATO

https://www.facebook.com/svatopluk.bartik/posts/10213066031104169