Je třeba negativních preferenčních hlasů

O vhodnosti zavedení negativních preferenčních hlasů na kandidátkách jsem byl přesvědčen již dlouho před volbami. Situace po volbách mne pak v tomto ještě více utvrdila.

Proč, to jsem se rozhodl demonstrovat na smyšleném, ale velmi se realitě blížícím, příběhu.

O straně dobrodějů

Příběh strany

V zemi Krásnu o jednom kraji měla skupina dobrodějů stranu Dobrodějové. Bohužel ale, jak to tak bývá, ne každý Dobroděj byl skutečný dobroděj. Kandidátka Dobrodějů do právě proběhlých voleb vypadala následovně, přičemž o tom, že Dobroděj 8. a 14. nejsou hodni svého jména, měla veřejnost v té době již více než tušení:

1. Dobroděj 1. – dobroděj
2. Dobroděj 2. – dobroděj
3. Dobroděj 3. – dobroděj
4. Dobroděj 4. – dobroděj
5. Dobroděj 5. – dobroděj
6. Dobroděj 6. – dobroděj
7. Dobroděj 7. – dobroděj
8. Dobroděj 8. – falešný
9. Dobroděj 9. – dobroděj
10.  Dobroděj 10. – dobroděj
11.  Dobroděj 11. – dobroděj
12.  Dobroděj 12. – dobroděj
13.  Dobroděj 13. – dobroděj
14.  Dobroděj 14. – falešný
15.  Dobroděj 15. – dobroděj
16.  Dobroděj 16. – dobroděj

Strana však s výsledky voleb rozhodně nemohla být spokojená, volby totiž dopadly pro Dobroděje mnohem hůře než minule. Místo 5 mandátů dřívějších získala strana jen 3. Jelikož v Krásnu fungoval stejný preferenční systém jako v ČR, mohli voliči některé zvolené kandidáty posunout výše. A tak se taky stalo. Podívejme se na to…

Celkový počet hlasů pro stranu byl letos 49 528 hlasů, u kandidátů jsou uvedeny preferenční hlasy:

1. * Dobroděj 1. – dobroděj – 8 556 hlasů (17,27 %)
2. * Dobroděj 2. – dobroděj – 3 571 hlasů (7,21 %)
3. Dobroděj 3. – dobroděj – 3 108 hlasů (6,27 %)
4. Dobroděj 4. – dobroděj – 3 128 hlasů (6,31 %)
5. Dobroděj 5. – dobroděj – 2 852 hlasů (5,75 %)
6. Dobroděj 6. – dobroděj – 2 224 hlasů (4,49 %)
7. Dobroděj 7. – dobroděj – 2 953 hlasů (5,96 %)
8. * Dobroděj 8. – falešný – 3 861 hlasů (7,79 %)
9. Dobroděj 9. – dobroděj – 2 435 hlasů (4,91 %)
10.  Dobroděj 10. – dobroděj – 1 902 hlasů (3,84 %)
11.  Dobroděj 11. – dobroděj – 1 968 hlasů (3,97 %)
12.  Dobroděj 12. – dobroděj – 2 315 hlasů (4,67 %)
13.  Dobroděj 13. – dobroděj – 1 791 hlasů (3,61 %)
14.  Dobroděj 14. – falešný – 2 619 hlasů (5,28 %)
15.  Dobroděj 15. – dobroděj – 2 367 hlasů (4,77 %)
16.  Dobroděj 16. – dobroděj – 2 252 hlasů (4,54 %)

Do sněmovny se tedy dostal Dobroděj 1., falešný Dobroděj 8. a Dobroděj 2. Dobroděj 8. pak po volbách začal kritizovat vedení strany a požadoval jeho obměnu. S tou se přitom nabízel i on sám. Však to byl přece právě on, kdo dostal důvěru voličů a poskočil z 8. místa na 2.

… A tak se taky později stalo, Dobroděj 8. byl zvolen do vedení strany. Jenomže veřejnost nebyla s prací Dobrodějů zrovna spokojená a po uplynulých 4 letech v dalších volbách strana opět oslabila. Do sněmovny se dostali již jen Dobroděj 1. a falešný Dobroděj 8. Kde se ovšem stala chyba?

Hledání příčiny

Podíváme-li se na prvotní kandidátku, vidíme, že skutečných dobrodějů je 14, falešní jsou jen 2. Falešní dobrodějové tedy tvoří 12,5 %. V prvních volbách pak falešným dobrodějům dalo hlas 7,79 %, respektive 5,28 % voličů. To jsou velmi malá čísla. Přesto však jeden z falešných dobrodějů uspěl. Proč?

První příčinu můžeme vidět v distribuci hlasů mezi skutečné dobroděje. Celkový počet preferenčních hlasů byl 47 902, z toho 6 480, což je 13,52 %, získali 2 falešní dobrodějové. Oněch zbylých 86,48 % procenta preferenčních hlasů se však rozdělilo mezi 14 dobrodějů. Druhá pak příčina leží ve špatném předpokladu voliče, že falešný dobroděj nemá šanci uspět, více než 7 mandátů strana stejně nemá šanci dostat, a z prvních 7 dobrodějů je těžké vybrat ty lepší, takže se onen volič rozhodne vůbec nekroužkovat.

Z druhé strany pak mají falešní dobrodějové navíc 2 výhody. Jednak jde o disciplinované kroužkování u lidí, kterým falešný dobroděj svou předchozí, často nekalou, činností nějak či něco přihrál. Zadruhé jde o kontroverzní osoby, které jsou často propírány v médiích, a byť jejich počet je zřejmě velmi malý, existují osoby, které volí na základě toho, koho znají, jak často ho vidí, a na samotné konání dotyčného příliš nehledí.

Jak z toho ven?

Možností řešení je hned několik. Jednak mohou samy strany vykázat určitou sebereflexi a falešné dobroděje přestat na kandidátky úplně umisťovat. To lze však v demokratických stranách, ve které jsou falešní dobrodějové zakořeněni, velmi obtížně. A falešní dobrodějové vždy budou hrát na to, že jejich falešné jednání veřejnost za falešné nepovažuje, neboť by jinak nemohli získat takovou důvěru.

Jako druhé řešení se nabízí přesvědčit voliče, aby kroužkovali. To je však řešením jen zčásti a opět vcelku obtížně proveditelné.

A konečně třetím řešením je právě zavedení negativních preferenčních hlasů. Je na další studii, kolik by mělo takových hlasů být, jestli též 4, nebo méně, a je též na dalším prozkoumání, jakou by takový negativní hlas měl mít váhu, jestli plnou, nebo třeba jen poloviční.  Každopádně je to řešení, které pomůže redukovat počet falešných dobrodějů v aktivní politice, a je to řešení, které pomůže stranám odhalit velmi kontroverzní osoby.

Paralela v ČR

Příběh o dobrodějích se velmi podobá tomu, co se aktuálně děje v ČR. Za onu stranu dobrodějů lze označit ČSSD, která si ve volbách sáhla na dno. A přestože strana získala v Jihomoravském kraji pouze dva mandáty, poskočil ze šestého místa na druhé s 6,29 % preferenčními hlasy nechvalně proslulý Roman Onderka [1].  A on sám se sice do vedení strany zřejmě nechystá, rád by tam ale asi viděl jiné kontroverzní osoby, jak si odvozuji z jeho výroku [2] o likvidaci Jiřího Zimoly, Jeronýma Tejce či „supermana, který zvládne 30 funkcí najednou“ Michala Haška. Sám Michal Hašek se pak nechal slyšet, že s obrodou ČSSD rád pomůže [2]. Bude-li to ovšem skutečně tak, může se stát, že ČSSD dopadne jako strana dobrodějů, a klesne tak v příštích volbách ještě níže.

Nejde však jen o přímo falešné dobroděje, v předchozí části jsem uvedl, že jde i o odhalení kontroverzních osob. V tomto lze paralelu najít s Václavem Klausem mladším na pražské kandidátce ODS. Ten získal ve volbách poměrně vysokých 22,82 % preferenčních hlasů [3]. Nyní se spekuluje o tom, že by mohl v čele ODS nahradit Petra Fialu a jít do koalice s hnutím ANO [4]. Je však otázkou, jako moc toto lidé chtějí a jak moc chtějí Václava Klause ml. v čele ODS. Téměř čtvrtina preferenčních hlasů nic neříká o tom, kolik lidí naopak Václava Klause ml. nemusí, těch teoreticky může být o dost více.

Koneckonců, negativní preferenční hlasy by pomohly i u nás, Pirátů. Před volbami vznikla v on-line prostoru kritika zlínského lídra Giuseppe Maiella  za některé jeho názory, ačkoli ve skutečnosti částečně překroucené. Ten byl nakonec přeskočen [5] dvojkou Františkem Elfmarkem, a do sněmovny se tak nedostal. A ačkoli G. Maiello některé své názory ještě před volbami vysvětlil a uvedl na pravou míru, přesto by jistě voliči před volbami uvítali větší pravomoc nad ovlivněním pořadí kandidátů. Za současného stavu jsme si bohužel ve Zlínském kraji jistě nejednoho voliče odehnali.

Závěr

Systém negativních preferenčních hlasů jistě není všespásný. Například u stran, kde vládne kult vůdce či vůdců, jistě kontroverzní vůdce nahradit někým přijatelnějším nepomůže. Na druhou stranu může pomoci odstavit od moci mnohé kontroverzní osoby, které si dnes vysokým ziskem preferenčních hlasů navíc pomáhají posílit i vliv ve straně, kterou tak v důsledku potápí. Strany by si toto měly uvědomit a snažit se tento systém zavést. Zbývá jen vhodně určit parametry tohoto systému.

Dodatek

Myšlenka záporného hlasu je i součástí vize volebního systému Karla Janečka. Ten počítá přímo s volbou jednotlivých kandidátů, nikoli stran. V tomto případě se objevila kritika [6], že by takový systém vedl k volbě šedého politického středu. To však dle mého názoru při zachování stávajícího systému volby politických stran neplatí a pozitiva zavedení tohoto systému v rámci kandidátky jasně převažují.

Odkazy

[1] Volby do PS 2017 - Jihomoravský kraj - Česká strana sociálně demokratická

https://volby.cz/pls/ps2017/ps351?xjazyk=CZ&xkraj=11&xstrana=4

[2] iDNES.cz - ČSSD musí najít českého Fica, míní Škromach. Pomoc nabízí také Hašek

https://brno.idnes.cz/cssd-debakl-pomoc-michal-hasek-zdenek-skromach-jeronym-tejc-pov-/brno-zpravy.aspx?c=A171023_359693_brno-zpravy_krut

[3] Volby do PS 2017 - Hlavní město Praha - Občanská demokratická strana

https://volby.cz/pls/ps2017/ps351?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=1

[4] iDNES.cz - Miroslav Korecký - KOMENTÁŘ: Klausovi si berou zpátky ODS, ale ta to ještě neví

https://zpravy.idnes.cz/vaclav-klaus-mladsi-volby-2017-ods-miroslav-korecky-komentar-pok-/domaci.aspx?c=A171023_114627_domaci_pas

[5] Volby do PS 2017 - Zlínský kraj - Česká pirátská strana

https://volby.cz/pls/ps2017/ps351?xjazyk=CZ&xkraj=13&xstrana=15

[6] bigBloger.Lidovky.cz - Jiří Wagner - Je volební systém Karla Janečka demokratický?

http://wagner.bigbloger.lidovky.cz/c/322054/Je-volebni-system-Karla-Janecka-demokraticky.html