Z Vladivostoku domů stopem II

Putování jednoho kluka od Pardubic z Vladivostoku domů stopem. A proč? Protože mu to přišlo jako dobrý nápad.

Ostrov Ruskij je za mnou. Vlky i počasí jsem přežil, proto je čas vydat se na sever. Rozkaz zní jasně. Musím dojet do Chabarovska a potom na západ. A potom zase na sever. Do Jakutska. Mám před sebou 14 000 km. Zkrátka takový delší víkendový výlet.

 Na auto vždy čekám maximálně 10 minut. Stopování je tu vcelku normální. Zajímavé, většina aut je zde z Japonska. A podle toho je umístěn i volant. Tedy vpravo. Chvilku jsem si myslel, že to bude činit problémy při předjíždění. Ale Rusům je to jedno. 

Celkem rychle se dostávám do Ussuriysku. Řidiči, co mě veze, říkám, že znám tygra ussurijského. Chválí mě za znalosti a pomalu vysvětluje, čím je oblast známá. Kupodivu to nejsou tygři, ale mafie. Zvláště po rozpadu SSSR to tu bylo hodně divoké. Přepady kamionů i obyčejných aut. ,,Ze Sibiře přijela spousta divných lidí. Taktika byla jednoduchá. Vrazili do tebe někde na odlehlém místě. Jak jsi vystoupil, hned tě obvinili, že jsi způsobil nehodu. Když jsi měl štěstí, jen si zaplatil. Když ne, přišel jsi o auto. A nebo o život. Byla to těžká doba."řekl řidič. Po 2 hodinách jízdy a diskuze mu děkuji a vystupuji. 

Další stop je jak z jiného světa. Řidička kolem padesátky a syn kolem dvaceti let. Předjíždění funguje tak, že syn vždy zahlásí a paní máma šlápne na plyn. Auto strašně řve. U nás by technickou neprošlo. Po autě je vše hrozně moc jídla. Vrací se totiž z návštěvy u příbuzných. Najeto mají 200 km. A před sebou dalších 800. Po pár hodinách jízdy mě zvou k sobě na venkov. Upřímně děkuji,ale bohužel musím odmítnout. Bojím se, že by mě to stálo příliš mnoho času. Ale je to dilema. Poznat venkovský život opravdu daleko na Východě...prý by mě dokonce i naučili dojit krávy a dělat sýr. Ale opravdu to nejde.

Asi v devět se loučím s posádkou auta a jdu stavět stan. Dnes přespím za autobusovou zastávkou z betonu. Je tam bordel, ale není příliš na výběr. Ani dnes večer nevařím. Není na čem. Tak alespoň sním pár kousků sušeného masa a na to antibiotika. Usínám šťastný. Přes 700 ujetých kilometrů už je důvod ke štěstí. A taky tady mám spoustu času na přemýšlení. Dobrou noc.
Pokračování příště