VePři

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ (J. Werich) 

Píšu v rozestlaném ránu,
jak mi slova zní.
Míti hračku - tak si hraju,
 naději tahám z ní.
Pro můj klid v mé nepříčetnosti,
se obětuji společnému davu.
Budu vázán poslušností vůči cnosti,
pouhou loutkou v divadle U dobrého mravu.
Budu vlezlý a my spolu splynem,
ukažme jim naše taje.
Zapadlý na nitkách zatleskáme lidem,
s dodatky vlezlosti na okraje.
Máš-li strach,
tak uklidni se.
Všechno co na světě si přeješ,
se splní možná zítra.
Jen spící panny u oken zíraj,
jak naše těla jim chtíč uzavíraj.
A tak natahuji se jim svou dlaní,
má múza je mou paní
Až budeš ženou poženu se,
možná se ožením nebo ti požehnám.
Naším rájem budou třeba Nusle,
náš domov bude náš chrám.
Omlouvám se, přeháním se svými slovy,
lidé milostní bděte jak jste naivní.
Sundejte hábit moudré sovy,
já mezi tím budu v ní.
Oddaně pomiluji všechny její vrstvy,
společnost nechť si klidně zaprská.
Já budu oddaný jako jste Vy,
a duše ďábla nechť Vám klidně zatleská.
Má Země, omluv moje psaní,
má vlast se stala útočištěm hrozby.
Nezbývá než se vrhnout na ní,
a z dáli v poklidu popíjet hrozny.
Máš-li chuť se všemu bránit,
tak se nauč smát.
Pak možná získáš titul dvorní dámy,
jež si se mnou může hrát.
Chceš-li býti šťastným člověče,
kup si zlato a šroubovici štěstí.
Braň svou milou tupým mečem,
nebo třeba pěstí.
Násilníkem budiž buď,
když si to společenství přeje.
Až se tak stane, tak mně prosím vzbuď,
budu koukat jak se ti národ směje.
Když chceš být jiným než ostatní páni,
jež se čepíří svou vlastní zlostí.
Řeknou - " Tak táhni ! "
Pomluvy stínů nevinnosti.
Ocitneš se společensky ve při
sám a bez významu.
Zjistíš, že jsme jako vepři,
a tím tě navíc asi zklamu.
Buď si ale jist, že se to zcenní,
na rohu hospody v níž hrdinové sedí.
Je zlato jež se z vody mění,
budeš kus žvance na posílení.
Věz, že radost čeká v nás
a lidé tvůrčí schopnost mají.
Všechno půjde hnedka snáz,
když si žáby na myš hrají.
Nech se lásky milují na věčnost,
a touhy splní se všem duším.
Třeba změní se celá společnost,
ale to pletu se, tuším.
...
My
budem
stále
jiní

Sobě
rovní
a přitom si
tak cizí
Jsi
mi 
sněhovou
vločkou
V nadějích
Otázkou
nad
Schrödingerovou
kočkou
...
Mám Tě :)