(Ne)Dokončená

Tam v dáli tiše zní
v pod hájí melodie
života ráj
Kam přichází duše z ní
lapena písmem poezie
odpočinku háj
Pod stromové koruny
usedá v chlad
v mých očích
V dohledu oka Luny
smůla v neštěstí snad
končí
...
Já půjdu světem kraj
pak setkám se 
se Smrtí 
jež mi jde naproti
Bojí se, do očí nehledí
Slaboto ješitná!
zahoď kosu - s rukama pojď se rvát
bereš mi všechno - co na světě mám rád

...

Je fakt, že mám chuť ji chytit pod krkem
ale, bohužel nejsme nikdo nesmrtelným.
A tak čeká každého to nevyhnutelné
ale, do té doby je smích mým útočištěm
:)