NaDěje

„V každém snu je skryta hořkost konce. A konec postrádá vlídnost naděje.“  - Eduard Petiška  ........  

A možná změním
To rozespalé snění 
jenž kouká na mě ze zdí
stěn a záclon krás
kapky prachu čas
V přesýpacích hodinách
na zažloutých stěnách
"stečem jak povodí Labe
z map našich citů soutok
se před sebou svlečem" 
Srabe!" 
...slyším v ozvěnách 
Možná

Jsme my
na zažloutlých 
stěnách 
Ty 
prázdné 
zrnka 
v 
přesýpacích
hodinách 
Padáme
do sloupců kvílení
kde ticho sliby proláme
tvrzení skrz znění 
A přitom všechno to zbytečné
je součástí důležitých
slov Neskutečné
řádků živých 

Možná...
Se vše jen točí hrozně rychle
uprostřed bušící krychle
v závojích hlasů
snů a tvých vlasů 
Ve 
stínech 
lží 
si 
leží
Na dějích
naděje
Na 
děje
K ní 
se 
tulí 
klam 
Co
spí na dějích 
v Nadějích 
jsem sám

s
á
m
na ty všechny děje
jako zrcadla v pózách 
sám - na dějích 
slézám ...v slzách