Koronakrize začíná být problém velikosti větší než malé. Na jedné straně totiž nejsou lidé, na druhé ale chybí jistoty i směřování. Je čas začít se bát o pracovní místa?
Je dobře, že se stát rozhodl snížit daně, a je dobře, že se snaží kompenzovat problémy způsobené opatřeními proti šíření koronaviru. Bohužel, tak jak to vidíme my v praxi Firemního sociologa, problém začíná být jinde, než v nemocných zaměstnancích a ve výpadcích práce spojených s omezeními. Vedení současné krize, zdá se, chybí koncepce a jasné směřování.
O tom, že nás možná čeká ekonomická krize jsem zde již psal. Nabízí se otázka, co lze udělat, aby nenastala, nebo abychom ji přežili s co nejmenšími škodami. Podle mého názoru to, co výrobním firmám, tj. nejvýznamnějším zaměstnavatelům momentálně chybí nejvíce, nejsou kompenzace za škody způsobené protivirovými opatřeními. Na jedné straně jsou to, možná trochu paradoxně, lidé. Projekty by byly, kapacity samozřejmě také, ale chybí kvalifikovaní zaměstnanci, přičemž trh práce je pokřiven nejen roky trvající konjunkturou, ale také protivirovými opatřeními.
Co chybí úplně nejvíce je ale perspektiva. Opatření jsou přijímána a měněna chaoticky, zdá se, že vláda jedná spíše na základě operativního rozhodování než koncepce. Koncepční nástroje se mění a upravují podle potřeby, dochází k voluntaristickému zasahování do provedených rozhodnutí napříč resorty. Krize není řízena k jasně pojmenovanému cíli, není definován žádaný cílový stav a není zřejmé, jakými prostředky a kdy ho stát hodlá dosáhnout. Není také zřejmé, jak se bude stát chovat, pokud krizový stav potrvá ještě po dlouhou dobu (v řádu delších měsíců), a to zejména s ohledem na očekávaný pokles ekonomiky.
Zkrátka řečeno: stávající řešení koronavirové krize je pohledem firem, s nimiž se setkáváme, chaotické, málo organizované a nejasné. Nejistota, která tak vzniká, přispívá k obavám o možnost příchodu ekonomické krize. Za těchto okolností máme důvod bát se o pracovní místa, přičemž nástroje, které stát nasazuje k jejich kompenzaci, tj. snižování daní a podpůrné programy, problém neřeší, ale pouze oddalují. Není to veselá vyhlídka, ale to, že si ji popíšeme je první krok k jejímu řešení. Hezký den.
