Pane Anderle, být lékařem je povolání na celý život. Z tohoto pohledu není nic zlého na tom, že jej tak oslovovali. Zvláště, byl-li dobrým lékařem. Mně nevadí oslovení titulem, pokud byl získán dle všech regulí, poctivě a po předepsané délce studia.

Co mi vadí, jak plyne z článku, ony kšefty s tituly, rychlokvašky, turbostudium apod., které dehonestuje ty, co to dělají poctivě. To byl smysl mého blogu.

Můj táta byl lékař. Ke stáří měl toho už dost, a tak když mu říkali "pane doktore", odpovídal. "Nejmenuju se Doktor, ale Jiří Anderle, buď mi říkejte pane Anderle, nebo Jirko."

p. Anderle:

Přesně tak. Titul jakožto součást určité profese má opodstatnění právě v této profesi. Jinak užívat ho v běžném životě nedává absolutně žádný smysl - jde pouze o povrchní až snobské nesmyslné rozlišování lidí na "vyšší/nižší".

P.S. Sám jsem nositelem VŠ titulu, což ale udávam jen proto, že znám lidskou psychologii, a tudíž předpokládanou reakci některých zdejších všeználků.

Sekretářka v roce 1980 - základní škola s dvouletka z účetnictví. Ta samá sekretářka v roce 2020 - Bc., nebo Mgr. Hajný v roce 1980 - dvouletá lesnická škola ale povinný min. rok praxe jako dělník. Hajný v roce 2020 - Ing. A tak bychom mohli pokračovat. Mrhání produktivními léty mladých a penězi státu na školství.

Máte pravdu, pane doktore, doby kdy byly akademické tituly komunistickým vládcům - trnem v oku, velmi dobře pamatuji. U zmanipulovaných primitivů budily doslova nenávist. Gottwaldova propaganda zcela nepokrytě a mazaně zbožšťovala, dělnické profese - jen z důvodu, aby je mohla lépe ovládat. Korunovaným mottem se stalo - "Já jsem horník .. a kdo je víc ?!"

Směšnou ironií bylo posléze jejich rychlokvašené studium na politických školách a VÚML(ech), které je posouvaly mezi stranickou elitu.

Takže kdo nemá titul, je méněcenný duchem? A co do nosu, neprší?:-/

Gratuluji, jste první v diskusi, který článek nepochopil.

S tým Kalvodom ste to prehnal pán doktor.

Ja by som pána Kalvodu tej doby charakterizoval skôr

ako malého českeho šovinistu.

O jeho charakterových vlastnostiech najlepšie vypovedá

používanie titulu JUDR napriek tomu, že neobhájil

rigoróznu prácu.

Nemyslím, pane Vocilko, ale Váš názor Vám neberu. JUDr. Kalvoda svou doktorskou práci obhájil později. Ale z toho, že v parlamentu byl tak titulován, vyvodil důsledky. Dneska by to už takto nikdo neřešil.

Pokud má někdo titul, dává vám to výhodu po něm požadovat vyšší kvalitu práce adekvátní jeho titulu. Na tohle lidé s titulem, byď neradi, nemohou nic namítat.

.. můžete po nich požadovat vyšší kvalitu práce, ale oni za to požadujou vyšší plat

Hlavní důvod je státní správa, potřebujete VŠ titul na skoro všechna místa, ale je úplně jedno jaký. Proto ta rychlostudia.

No, jedná věc jsou sběratelé, jak píšete. Druhá věc je, že když studujete (a to až do 26) zdrav. pojištění a sociální/důchodové "pojištění" neplatíte, ba co víc, platí jej za vás stát. Ten titul je tam (u jistých škol) jen tak od cesty.

To máte samozřejmě pravdu, ale já píšu o těch, kteří jsou starší a tenhle důvod to není. Zmíněný pan xxxxxxHrčnířxxxx, má tři vysokoškolské tituly (každý u nich 5 let řádného studia). Tam je zakopán pes....

Hodnota člověka není v titulech. Šťastní jsou lidé, kteří se realizují v čemkoliv, co je baví (a je úplně jedno, jestli mají titul nebo ne), a pochopili, že bohatý je ten, kdo má co dát. Nešvarem dnešní doby je to, že lidé si spíš berou než aby dávali něco ze sebe nebo alespoň věří, že mohou zbohatnout, aniž by něco dělali, a zřejmě z nějakého důvodu dospěli k přesvědčení, že s titulem to půjde snáz než bez něj. A zase jsme u těch příkladů. No, já jim tento přístup vůbec nezávidím, neboť nikam nevede. Tito lidé totiž nebudou nikdy spokojení, a štěstí jim nepřinesou ani tituly ani peníze, neboť uspokojení z vnějších hodnot je pomíjivé, a tak se pořád za něčím poženou, a stále nebudou mít dost. Trvalé hodnoty jsou v nás, a jen ti, co je v sobě objevili, jsou skutečně bohatí a žijí kvalitní život bez ohledu na to, jestli mají titul nebo ne. Děkuji za blog.