Nahoře obejme tě

...elegie za vzdálenou duši............................................... ...........................................................................

Kam jsi až zbloudila,

že čekáš tam dole?

Co vše jsi věnovala,

čím si se snížila,

skrčená v lidském hrobě,

sklíčená, spoutaná

vlastními činy?

Pojď nahoru,

volá tě strážný anděl.

Volá tě, ruku ti nepodá,

cestu ti chystá,

volá tě, zvedá tě,

slyšíš ho?

Pojď.

Staví ti schody,

pojď,

musíš se zvednout.

Musíš jít sama.

Bude tě ovívat,

bude tě slovy

objímat.

Nezradí tě,

neopustí tě,

vyslechne tě,

zvedni se,

pojď.

Nech dole strach,

ten tě svazuje.

Zvedni svůj pohled

nahoru ke světlu,

tmy bylo dost.

Až dojdeš nahoru,

obejme tě.

Ocelová lanka strachu zpřetrhej,

bolest přece znáš.

Ocel a krev nech dole,

nahoře strážný obejme tě...