Ať žijí Velikonoce!

Všechno to začíná na Velký  pátek, kdy pravověrní jedinci pobíhají po českých luzích a hájích a zuřivě hledají okolo každého nerostu. Doufají,  že najdou něco dražšího než hmyz žijící pod kamenem, čímž si vysloužili opovržení přírodovědců, mravenců a jiné havěti. Dochází k leteckým nehodám kvůli některým opožděným zvonům.

V neděli se nejde do práce, čehož křesťané využívají k návštěvě kostela a nevěřící k návštěvě hospody (pokud je otevřená). Ti, kteří lpí na tradicích, na poslední chvíli podnikají loupežné výpravy k rybníkům a do kurníků. Zástupkyně něžného pohlaví barví vajíčka, stříhají pentle a kopají únikové chodby. Celý den se nese ve slavnostním duchu.

Pondělí je pro většinu populace hlavním velikonočním dnem. Je to ale také den plný barev: barevná vajíčka, barevné stužky a nevkusné barevné dekorace, nakoupené v sobotu v supermarketu a rozmístěné i na těch nejnemožnějších místech v bytě. Chlapci se z koledy vracejí obvykle s plnými košíčky a peněženkami.

I ti, kteří nemají rádi tradice, mohou Velikonoce oslavit: ženy využijí volno k jarnímu úklidu, děti ukusují velikonoční čokoládové zajíčky, protože už za pár dní se na nich objeví záhadný bílý povlak, a muži si kupují jistým směrem specializované časopisy, aby dostáli zajíčkovské tradici. Všude se rozléhá klid a mír.

Jen je mi líto, že masopust není po Velikonocích. S přehledem bych totiž vyhrála soutěž o nejlepší masku – příslušnici lidu Na’vi z Avatara. Dokonce bych se ani nemusela moc převlékat.

Anna Kolářová, ZŠ Komenského Horažďovice