Baletním krůčkem jsem vkročil na první kamennou kočičí hlavu a pak na další a další na čtrnácté dlaždici se mi kotníky rozvibrovaly v divokém rytmu. Náledí zkáza západní civilizace je dovršena.
Kuwa, to nevím jestli pude?
Rozhlídl jsem se brzo ráno přes Dolní náměstí v Olomouci, po kterém se šoupavým krokem pohybovalo několik podivných mátoh, aby při dalším došlápnutí nastartovaly divoký šavlový tanec doprovázený natolik intenzivním mácháním všech končetin, že někteří z nich málem vzlétli.
Pochopil jsem, že dlažba na Dolním náměstí je najednou tvořena desetitisíci malých kluzišť. Každej ten zatracenej starej šutr klouže jinak a v jiném směru. Otázka tedy zní:
"Opravdu potřebuješ Davide ty kotoučky do pokladny tak moc, že si chceš na historické olomoucké dlažbě zatančit divoký Breakdance, který ovšem z dálky připomíná spíše kopulaci dvou Zombii ze seriálu "Nemrtví""
Baletním krůčkem jsem vkročil na první kamennou kočičí hlavu a pak na další a další na čtrnácté dlaždici se mi kotníky rozvibrovaly v divokém rytmu.
Asi deset sekund jsem vedle Neptunovy kašny tančil jako mladý Elvis. Kolena se mi míhaly v divokém rytmu s protiběžným pohybem pánve, ruce se snažily chytit balanc. Ne nadarmo mi německé pionýrky daly na diskotéce na pionýrském táboře na Baltském pobřeží padnoucí přezdívku "Der tschechische gumový kotník" a pak už jsem se jen válel po dlažbě, jako starý bezdomovec. Ještě , že to neviděl Dušan, přišel bych o zbytek autority.
Neptun na kašně pohoršlivě zvednul kamenné obočí a já smetl hřbetem z dlažby včerejší smítka i psí hovínka, naštěstí proměněná mrazem v tvrdé hrudky. Bylo to až akupresurní cítit je pod sebou.
Zoufale jsem se rozhlížel, lapen uprostřed kluzkého náměstí jak Tom Hanks na opuštěném ostrově , kdo mě vysvobodí?
Nikdo!!! Všichni mají co dělat sami se sebou.
Támhle leží seriózní paní profesorka češtiny v rudé baretce, nohy do praku divoce vytrčené k obloze, támhle se dva naprosto cizí chlapi objímají na chodníku jak dva medvědi, co se potkali u Kolína.
Armagedon a zkáza západní civilizace je dokonána- ochladilo se!!!
Nakonec jsem tam dolů nějak doklouzal, Pochopil jsem, že musím špice svých důchodek zasekávat do štěrbin mezi jednotlivé šutry a chytat se čehokoliv statického.
Hmmmmm Teď stojím už hodinu před papírnictvím a čekám až se oteplí.Ono je to Kuwa zpátky totiž trochu do kopce..........
