Z pohledů těch zkušených znalých očí je mi jasné, že tyhle dámy si o chlapech myslí svoje. "Pchá....... chlapi!" Verbež jedna!
V pátek vždycky musím vstávat dřív. Jak jsem starej, tak jsem tak strašně zodpovědný, že se vždycky vzbudím ještě o hodně dřív, než mi zazvoní na mobilu budík. Venku je tma jako v ranci, já chvíli hledím do střešního okna na ty hvězdy na nebi. Trošku se mi vždycky zasteskne po svobodě, volnosti, po lesu. To je ten kousek vlka ve mně.
Pak se ale potmě nasoukám do trenek, trika a ponožek, posnídám prášky na tlak, vyčistím zuby a jedu. Nesnídám, protože to nestíhám a pak taky............... snídám v krámě to, co mi spadne a co rozbiju.
Ráno v pátek na mě čeká hromada beden s pečivem, které musím naskládat do regálu a křehké sladké pečivo občas moje chlapské ruce připraví o roh, nebo rozlomím rohlíček na půlky a to je moje snídaně, aby se to nevyhodilo. A pak taky prochází farmářský jogurt, tak ho sním.
Hokynář totiž nejí to, na co má chuť, ale to, co mu zbude, nebo u čeho prochází trvanlivost.
To je ten rafinovaný hokynářský bonus, že jíte i to, co nechcete.
Nachystám prodejnu a valím pro zákusky, dneska osm beden a dva dorty v celku. Musím to prodavačkám ještě naskládat na tácy do chladícího pultu. Moc se jim ty zákusky prodávat nechce, je s tím piplačka, musí se s nimi opatrně a tak si to chystám sám. Jen si neolizovat prsty, to není hygienické ani profesionální
Dneska jsem to zvládl docela rychle, tak jsem se rozhodl, že se po cestě do koupelnového studia, kde mám směnu číslo dvě, ještě nechám ostříhat.
Vlezu do značkového kadeřnictví v Tescu, protože to tam bývá rychlé, sice drahé, ale já opravdu spěchám.
Rozrazím energicky skleněné dveře, natěšený na ten nový střih tam doslova vtrhnu.
V kadeřnictví tam sedí asi šest seniorek v různém stádiu kadeřnické rozpracovanosti. Zastoupeny jsou zde snad všechny myslitelné barvy vlasů:
Je tady platinová blondýna 70, zářivá měděno-vláska 65, havraní černovláska 75, opalizující modrovláska 68, luxusní zlatovláska 70 a přírodní šedovláska s purpurovým nádechem 80.
Vypadá to jako to jako.........jako když na podzim opadá listí z javoru.
Oči všech přítomný dam se tvrdě zabodnou do mého nebohého těla.
Mužský element zřejmě nepříjemně narušil holčičí seanci s capučínkem a mokrou hlavou!
Z pohledů těch zkušených znalých očí je mi jasné, že tyhle dámy si o chlapech myslí svoje.
"Pchá....... chlapi!"
"Mozek to má v gatích, líné je to jak veš, jen by to pořád žralo a dělalo bordel!"
Atmosféra v oficíně by se dala krájet. Mám pocit, že každou chvíli některá z dam vytáhne kabelky šestiraňák značky Colt a ustřelí mi moje nebohé koule.
Zoufale se rozhlédnu po lokále a zachytím divoký pohled uřícené, udřené mladé kadeřnice, která má zřejmě celou tuhle partičku kadeřnicky "rozdělanou" a kterou už přece jen za ty roky, co sem chodím, trošku znám a nenapadne mě nic lepšího, než se hodně blbě zeptat:
"Slečnoooo???? Uděláte mě????"
Načež mě těch šest profesionálních matek, babiček, tet, pratet a prababiček, těch šest klasiček života a veteránek partnerských vztahů, které ví o těch zatracených chlapech prostě úplně všecko, nenávistně probodne očima, co jakože po té mladé, zpocené chuděře v pracovní době vlastně chci?
Modrovláska 68 vydechne nozdrami dusný vzduch tak prudce, že to blondýně 70 ožehne obočí, šedovláska 80 temně zavrčí a měděno-vláska 65 začne výhružně vstávat z křesla a přitom cedí mezi keramickými zuby:
"Co po té malé chceš??? PRRRRASÁKU!"
.................Tak rychle jsem ještě odnikud nevypadl a pak, že prý jsou ženy slabší pohlaví?!!!
