"A ty jako nemáš stravenky?" Prohlásila moje dávná kamarádka, se kterou jsem si po dlouhé době zašel na oběd a zatvářila se zklamaně, jak hluboko jsem klesl.
"A ty jako nemáš stravenky?" Prohlásila moje kamarádka se kterou jsem si po dlouhé době zašel na oběd a zatvářila se zklamaně, jak hluboko jsem klesl.
"Já to za tebe zatáhnu........a bez diskuse!!" Prohlásila velkopansky a hodila po mně zpátky tisícovku, co jsem vytáhl z peněženky na úhradu dvou malých nealkoholických piv, čevabčiči s cibulí a italských špaget s rajčatovou omáčkou, které teda Itálii ani rajčata neviděly ani z rychlíku "Pindolíno."
Pak vytáhla ty kouzelné magické papírky, se kterými platili všichni ti slušní dobří lidé se solidním postavením a sociálním statutem u okolních stolů a zaplatila s gráciíí dobře naladěného miliardáře.
"Ach jo, jak já bych strašně rád měl stravenky!!!"
Konečně bych se cítil na obědě jako normální člověk a ne jako mimoňský outsider. Je totiž přeci každému jasné, že ten kdo má stravenky, ten je řádně zaměstnán na solidní pozici v nějaké skvělé a užitečné firmě, anebo nějakém důležitém úřadu.
Namátkou mne napadá "Úřad pro kontrolu intenzity slunečního svitu," nebo "Daňová Kobra brejlatá."
Jak já vždycky závidím v obchodech s čímkoliv, kde si nějaký člověk se slušným zaměstnáním a stravenkami kupuje tři pytle žížalího kompostu na zahrádku, nebo SDS vrtáky do příklepové vrtačky, nebo kosmetické vatičky na zkultůrnění líbezného ksichtíku své milované tchýně a hrdě vytáhne tyhle barevné papírky a vytře prodavačce zrak.
Stravenky jsou prostě nejvíc. Je to nejtvrdší univerzální světová měna, je to vstupenka mezi lepší lidi, je to symbol solidního sociálního postavení, je to důkaz , že na Vás aspoň někomu záleží a někdo o Vás pečuje. Stravenky jsou prostě ten pravý "GOLD" dnešní doby.
To my lůzři živnostníci nikdy nezažijeme. V obchodech i hospodách musíme platit obyčejnými, prachsprostými penězi.
A tak zatímco křesťané se modlí za vlastní spásu, muslimové za vítězství Islámu, my živnostníci se modlíme za krásné barevné stravenky.
"Bože, ať už jsi jakýkoliv a máš jakékoliv jméno, dej nám prosím stravenky. Bože, i my nehodní bychom se chtěli aspoň někdy cítit jako slušní lepší lidi!"
PS. A to ještě naštěstí nemusím po barech a hospodách lovit nějaké luzné samice Homo Sapiens vonící parfémem Clohé, se rty rudými od francouzské rtěnky značky Christian Dior a dekolty tak božsky naplněnými, až se chlapovi dělá slabo v kolenou, protože jsem šťastně ženat, jak tvrdí moje manželka.
Bez stravenek, bez těch mámivých, luxusních, voňavých papírků, bych si totiž stejně ani neškrtnul!
