V těch očích byl úlek ze smrti sežrání pavoukem. Jak z amerického béčkového hororu. Jeden by nad tím malým mizerou zaplakal.
"Tati, kdy konečně zlikviduješ toho obrovského pavouka, co bydlí na okně v obýváku?"
"Jak zlikviduju? On je strašně užitečný, víš kolik dokáže pochytat dotěrného hmyzu? Nezapomeň, že tvůj otec je milovník přírody!!!"
"Tati, je hnusnej a všechny tři se ho bojíme, ty nás tím pavoukem terorizuješ."
"Tati, vždyť už je tak velkej, že nám sežere psa!" Dodala druhá dcera.
Rozhlídl jsem se okolo . Náš dvoukilový Yorkshire ležel schoulen v rohu sedačky a dělal na mě smutné oči. Stejně jako je dělá, když ho přistihnu jak očůrává nebohá futra u naší ložnice, nebo sexuálně przní manželčinu gumovou kabelku O bag. Já to říkám furt, že ten mizera má úchylku na latex.
V těch očích byl úlek ze smrti sežrání pavoukem. Jak z amerického béčkového hororu. Jeden by nad tím malým mizerou zaplakal.
Kolem mě pak stály, jako tři nasupené saně, všechny tři moje ženy.
Ale já si byl až moc dobře vědom, že od absolutní ženské nadvlády v naší rodině, od feminího teroru, a diktatury něžného pohlaví, mě právě odděluje jenom ta tenká pavoučí síť na okně nad sedačkou a ten obrovský krasavec v ní!
Kdyby jen ty ženský věděly, že ho tajně krmím, že mu lapám ty největší, nejtlustější masařky a házím mu je do sítě...............
"Tati, dokud tady bude ten pavouk, nás dvě v obýváku neuvidíš!!" Dodala mladší dcera a odešly s tou starší nadurděně do horního patra.
"No právě.......Usmál jsem se tiše a škodolibě pod fousky a zamnul si dlaně. Ona se už zase totiž blíží televizní podzimní sezóna. A to by zase z telky pořád v obýváku vřískal hysterický plešoun Mudr. Mázl z Růžovky, ječely by tam pubertální účastníci přiblblých, talentových soutěží a beztak bude zase od září ta trapná trawesty show Tvář a hlas, nebo další příšerná česká detektivka s nějakým olýsalým, sedmdesátiletým, vyskákaným chocholoušem v roli svůdného macho detektiva (promiňte mistře Kukuro)..........
Manželka zůstala nade mnou jediná výhružně stát a zkoumavě si mě prohlížela, ruce bojovně založeny na prsou.
Pak se ke mně naklonila a pošeptala mi:
"A já s tebou nebudu spát, dokud ten pavouk nezmizí!"
"Pchá, nenechám se vydírat nějakým přízemním pudem, jsem přeci drsňák! Mně nezlomíte!" Odtušil jsem a dál se cpal prošlými tvarůžky s ostrou cibulí a chlebíkem a zapíjel to plnotučným mlékem........
Tři dny a tři dlouhé noci jsem odolával, byl jsem jako ostrá a tvrdá skála, jako nedobytná pevnost, jako ošlehaný osamocený maják na útesu vybíhajícím do oceánu! Bojovník, hrdina......................................
Pavoučku promiň, ale dneska jdeš z domu!
Už nemůžu dál...............je totiž středa!!!
