"Ježišikrite Vladěnko, ty vypadáš jako by jsi šla na můj pohřeb. Ty jsi jak profesionální černá vdova."
Je zvláštní jak smutné chvíle způsobují také veselé okamžiky. Včerejší pohřeb mojí babičky mi přivodil poněkud HOT chvilky ohledně mojí garderoby.
Přiznám se, poněkud jsem za poslední roky módně zvlčil. Ano samozřejmě za to může ten zatracený Covid, který mě definitivně uvrhl do tepláků a sportovních bot. Jak říká klasik lidové zábavy v České republice Leoš Mareš:
"Tepláky jsou pro outsidery, ale značková tepláková souprava je cool, v té můžeš kamkoliv!"
A tak jsem i já posledních asi pět let nákup takzvaných slušňáckých hader poněkud zanedbával. Ono se na tu gumu od tepláků tak strašně krásně zvyká..............
"Co si oblečeš na pohřeb?" Udeřila na mne den předem manželka zkušebně navlečená do svých černých šatů, nesmrtelného sáčka a černých botiček.
"Ježišikrite Vladěnko, ty vypadáš jako by jsi šla na můj pohřeb. Ty jsi jak profesionální černá vdova."
"V čem půjdeš ty na pohřeb, měl by jsi si něco vyzkoušet?"
" No snad tam něco vyhrabu, gatě mám, to vím a to je základ."
"Tak mazej do ložnice, chci tě vidět."
Taj jsem neochotně mazal do ložnice.Gatě byly Ok , ne už tak pásek, které prodávají v těch obchodech čím dál kratší, nebo se nějak zgrcnul?
"Tak půjdu bez pásku no, nedělejme z toho aféru..!" A udělal jsem deset zkušebních kroků po ložnici.
Při osmém ze mi kalhoty svezly na kolena a odhalily proužkované spoďáry.Já totiž prostě nemám prdel. Co mi Pánbůh dopřál na břichu , to mi sebral na hýždích, proto se nikdy bohužel nemohu stát "Mužem roku," ani nástupcem Brada Pitta.
"A jak chceš nést rakev, to ji jako poneseš půl cesty jen v trenýrkách? A ta košile, je ti taky tak o tři čísla menší." Kroutila Vladěnka hlavou.
"No mám tady na ty gatě takový pěkný špagátek." Improvizoval jsem po česku.
"Aha Špagátek ne ?? Aha. Tak šňůru od nabíječky na telefon?"
"Davide neser!!! Holky pojďte se tátovi ukázat. "
Do ložnice napochodoval dvě další profesionální účastnice státních pohřbů v dokonalém smutečním outfitu. Stály tam, ruce výhružně v bok a měřily si nemilosrdnými pohledy mě polooděného tlustého staříka s gatěmi převázanýma špagátkem a košilí, ze které mu lezl spodní špek a kolektivně se za mě styděly.
"EEE holky ................ a nemohl bych jít v černé teplákové soupravě? Leoš Mareš říkal , že když je značková........................."
