Měl na hlavě kudrnaté blonďaté afro, obrovský nos a břicho, černé kšandy, asi pětačtyřicet , u nohy oroseného lahváče ( jo v 7.45 ) a děsně ležérně kouřil cigáro.
Měl na hlavě kudrnaté blonďaté afro, obrovský nos a břicho, černé kšandy, asi pětačtyřicet , u nohy oroseného lahváče ( jo v 7.45 ) a děsně ležérně kouřil cigáro.
Na lavičce seděl lehce pohozen v uvolněném polo sedu. Nádherně klenuté, pěstěné břicho se mu dralo ven z kalhot. V mezích slušnosti jej držely pouze dvě tenké černé kšandy.
Ruka s cigárem mu při každém šluku opisovala nádherný, velkorysý oblouk a na svět se díval přimhouřenýma očima, zataženýma lehounkou mázdrou lenosti a teplého rána. Byl nad věcí, rozkošnicky přehlížel okolní svět. Měl ho zažitý, ošéfovaný, zmáknutý.
Toho chlapa mohl Bellini okamžitě tesat do mramoru jako zosobnění dokonalého rozkošníka.
Přiznám se, zíral jsem na Kamila přes čelní sklo svojí dodávky aspoň pět minut, jak si tam na lavičce debužíruje. Měl jsem toho už ten den za sebou docela hodně. Chystání krámu, návoz zboží a chvíli u kasy. A před sebou práce ještě víc. A navíc se jdu dneska konečně očkovat proti Covidu a mám nervy, jestli mě to neschvátí, když mám zítra na krámě čtvrteční "oblíbenou patnáctku šichtu"A tak jsem tam na náměstíčku spolu seděli. Já v autě uhnán a vystresován, Kamil dokonale lapen ve své osobní pohodičce. Potáhl cígo objel rukou vítězný oblouk na lavičku a na chvíli spočinul pohledem na mně, jak na něj fascinovaně civím přes volant.
Pohrdlivě se usmál nad bláznem, co se zase někam honí a štve, koutkem úst pronesl jasné, i přes sklo čitelné, pohrdlivé i když nahlas neslyšené „KO KO TE“ na moji adresu a líně přenesl pohled na oblé hýždě procházející studentky. Pak doušek z lahváče a rozkošnické pomlasknutí.
Kamil prostě umí žít!
Nevím kam, nebo odkud v těch 7.45 šel, než ho zmohlo to nádherné ráno a on se zastavil na téhle lavičce, ale každopádně mi dal lekci. Lekci o tom, že život je fakt strašně krátký a člověk by si ho mě hodně užívat.
Ale myslím, že mám ještě dost času . Je mi teprve 51. Mezi dědky patřím k těm nejmladším. Ještě se třeba naučím žít tak rozkošnicky jako on……………….
Jen nevím, jestli je k tomuto levelu labužnictví nutná registrace na úřadu práce? :-)
Každopádně ..............Díky Kamile.
