Kde najednou jsou ti krásní mladí lidé? Zestárli? Nebo si našli lukrativnější obor, nebo skončili někde ve fabrice?
Vzpomínáte si ještě na ty nedávné časy, kdy všude do firem chtěli jen krásné a mladé lidi??
Banky byly plné okouzlujících mladíků v dobře padnoucích oblecích, recepce a sekretariáty pak plny stylových krásek s praxí z Londýna , nebo New Yorku, mladí krásní ředitelé a manažeři to ani nestíhali měnit a svádět a k nám na firmu přijížděl jeden atraktivní obchodní zástupce za druhým.
Občas to byla legrace, mladí muži mnohdy světácky flirtovali s mou manželkou ve snaze procpat nám do sortimentu další fantastická magnetická dvířka pod sprchovou vaničkou, někdy nevědomky i přede mnou samotným, který pobíhal po obchodě ve vyglajdaných montérkách a zrovna šrouboval na zeď nějaký nový kousek záchodové mísy.
Jak by je jen tehdy napadlo, že ten obtloustlý, zpocený "Starý" údržbář, je majitel firmy. Na odborné dotazy nebyli pak většinou schopni odpovědět. Slýchal jsem většinou věty:
"Váš dotaz budu delegovat na kolegu v technickém oddělení, pošleme Vám mejl z centrály v Kolýně nad Rýnem." Případně" Tohle nemám v manuálu sorry."
I já si samozřejmě zažil ataky rozdychtěných mladých žen toužících to natřít celému světu a nabízejících nějakou novou progresivní značku na českém trhu. Legrace vždy byla, že já schován vzadu u prodejního pultu, jsem měl, díky důmyslnému umístění zrcadel nad vystavenými koupelnovými nábytky, přehled o celé vzorkovně, aniž bych byl viděn.
Kolikrát jsem to jen zažil, jak se tiše otevřely dveře a nová "Managerka prodeje" narychlo upravila v nejbližším zrcadle makeup, poupravila dlouhou cestou znavené, pokleslé poprsí a rozevřela dokořán výstřih rafinované halenky. To by bylo, aby toho protivného strejdu, co to tady vlastní, neutáhla na vařené nudli a na ty nový kozy, co stály majlant u Měšťáka!
Kde najednou jsou ti krásní mladí lidé? Zestárli? Nebo si našli lukrativnější obor, nebo skončili někde ve fabrice?
Najednou mi sem už zase jezdí staří machři. Někteří se dokonce vrátili z důchodu.
Jo, jsou trochu pokrčení, utahaní životem a když jim nenalijete ten den už šesté kafe, tak jsou trošku pomalejší, ale už to není o výstřizích a dobře padnoucích oblecích a kozách od Měšťáka, ale je to o zkušenostech, znalostech, starém dobrém fachmanství a odžitém životě.
Já vím. Mládí vpřed! A já mám mladé lidi rád, ale na druhou stranu mě moc těší, že kdo chce, udržuje se odborně v obraze a má chuť do života, může jim klidně dát na frak i v šedesáti. Chce to jen málo, chuť do života, trochu optimismu, nezaobírat se jen sám sebou a otevřenou mysl.
Takže, ať žijí staří machři!
