Někteří lidé mají takzvaný čuch. Čuch nato, jak nic nedělat, nic nevytvořit, nic nevymyslet a přesto se mít pořád dobře. Jsou to mistři vytváření mlhy, přes kterou nejde vidět, že jsou jen černými pasažéry.
Mám rád lidi. Všechny bez rozdílu. Mám rád intouše z kaváren lehce zahleděné do lepšího zítřka a svých snů i lidi od řemesla, co sice občas udělají hrubku ve vypisování daňového dokladu, ale zase umí krásně obložit koupelnu, vyrobit ze dřeva skříň, nebo rozsvítit tmu elektrickým světlem.
Mám rád lidi složité i ty co to v sobě mají poskládáno jednoduše, prakticky a přehledně. Svět je přece potřebuje všechny.
Jsem tak trochu jedním z nich všech. Jako živnostník musím. Musím být trochu řemeslník, trochu obchodník, trochu snílek a pábitel, který umí poskládat barvy a tvary v interiéru dohromady a taky pak zajistit, aby se to dovezlo z půlky Evropy, poskládalo, udělalo a vše fungovalo. Prostě, aby se sny uskutečnily.
Jedné věci ale na některých lidech nerozumím a nemám ji rád. Je to ta chvilka, když se někdo bije v prsa, že on je ten správný, obyčejný člověk. Zní to strašně falešně - obyčejný člověk. Každý z nás je přece něčím neobyčejný. Tím něčím, čím je možná užitečný a nápomocný ostatním, tím něčím, čím se živí, čím mezi ostatními vyčnívá, čím je trošku jiný.
A taky nemám rád lidi zbytečné, křivé, prolhané a parazitující
Lidé zbyteční jsou lidé, co vlastně nic neumí a ničím nevynikají. Většinou tedy kromě schopnosti bez jakýchkoliv schopností se mít za jakéhokoliv režimu dobře. A tak jsou část života vášnivými komunisty a pak zase třeba pragmatickými Odeesáky a pak zase třeba sociálními demokraty a pak třeba zase Anonisty.
Tihle lidé mají totiž takzvaný čuch. Čuch nato, jak nic nedělat, nic nevytvořit, nic nevymyslet a přesto se mít pořád dobře. Spusta nám jich sedí v parlamentu v senátu, v různých radách a představenstvech. vždyť je znáte. Co ještě tihle lidé umí dobře, je kecat nám ostatním lidem do toho, jak bychom měli co dělat a co bychom měli kam platit a odvádět.
Většinou mají tito lidé taky velký strach, aby se náhodou někdo neměl lépe než oni. Skvěle pracují s těmi nejnižšími lidskými vlastnostmi a pudy. Se závistí, nesnášenlivostí a s hloupostí.
Někteří z těchto lidí, co mají čuch, to dotáhnou opravdu hodně daleko. Někteří dokonce řídí tuhle naši zemi. A zatímco My dole si denně "Vyhrnujeme rukávy a Hej rup." pliveme do dlaní a snažíme se prodat své nejlepší dovednosti a schopnosti, svůj um a důvtip, oni jen vytvářejí žvanivou mlhu, za kterou není vidět, že jsou to paraziti přisátí na našich zádech.
Jeden z nich opětovně útočí na skupinu lidí ke které patřím i já. Na lidi, co musí něco vymyslet a pak to zajistit a pak to udělat , aby to fungovalo tak, jak má a jak to lidi potřebují. Je s tím spousta práce a není to zadarmo a nemáme díky tomu úplně jednoduché životy, ale to on nechápe.
On totiž celý život jen vytváří zbytečnou mlhu, aby nebylo vidět, že nic neumí, nic nedělá, nic nepřináší. Nic, jen spoustu zbytečných slov a prázdnou falešnou mlhu.
Jak se dneska máte pane Štěchu?
