Vybíhal jsem schody do druhého patra značně rozechvělý. Celé tělo se mi třáslo v předtuše následujících okamžiků. Srdeční tep mi stoupal s každým schodem.
Vybíhal jsem schody do druhého patra značně rozechvělý. Celé tělo se mi třáslo v předtuše následujících okamžiků. Srdeční tep mi stoupal s každým schodem. Ta malá statečná pumpa v mém obrovském těle jela na maximum. Vždycky jsem měl tyto pocity, když jsem ji navštěvoval. Vlastně mi nic na světě nedokázalo zvednout krevní tlak, jako ona.
Zaklepal jsem tiše na dveře a vstoupil. Byl jsem objednán předem. Jinak bych neměl šanci se k ní dostat. Byla příliš velká profesionálka, než aby musela brát každého. Přešel jsem prázdnou předsíň a zaklepal na další dveře.
"Pojďte dál." Ozval se nezvykle mladý hlas. Vešel jsem a překvapeně zůstal stát s otevřenou pusou hned za dveřmi.
"To je asi nějaký omyl. Já hledám............... Ne, ne, to jste správně. Určitě jste pan Vlk?" Promluvila na mne ta krásná mladá žena, která stála v místnosti ležérně opřena o polohovací lehátko.
"Vy asi hledáte paní Věru Dohnalovou, ale ona už tady není. Odešla do předčasné penze. Já jsem to tady od ní koupila, ale nebojte se, jsem stejně dobrá, jako ona." Usmála se svůdně a pohodila blonďatou hřívou.
Prohlížel jsem si její pružné štíhlé tělo, její zářivé decentně namalované oči, její inteligentní tvář a hezké malé ruce. Líbil se mi její moderní obleček. Nevadí mi když přitom mají oblečky. Vždyť jsou v nich vždycky tak sexy! Ženy jsou vždycky sexy v oblečcích policistek, zdravotnic, nebo pokojských. Napjatě na mne hleděla jestli zůstanu, jestli jí budu důvěřovat.
"Dobrá tedy. Podal jsem jí obřadně ruku. "Já jsem David, David Vlk"
"A já jsem Valérie Skalická." Usmála se hezky. "Tak si odložte a šup na lehátko."
Lehl jsem si a v očekávání pootevřel rty. A pak byla najednou nade mnou. Tady je to vždycky jen její sólo. Já jen ležím a držím. Všechna práce je na ní a právě v tomto okamžiku se ukáže jak moc je dobrá, jak moc velká je profesionálka.
Vzala do ruky nějaký nástroj. Ony je přitom používají velmi často, nebo lépe řečeno vždy. S dobrým nástrojem, byla to taková lesklá hračka, je to vždy rychlejší.
Tiskla se ke mě. Její pevné tělo se tisklo k mému na lehátku. Přerývavě jsem vzdychl, když ho poprvé pevně uchopila. Zkusmo s ním lehce zalomcovala. Pak něco vzala do rukou a bodla mne. Bolest projela celým mým tělem, ale brzy odezněla. Bylo to skoro sadomasochistické. Po krátkém okamžiku ho opět uchopila. Tentokrát mnohem pevněji a začala s ním opět intenzivně lomcovat.
"Ten je, ale velký a mohutný." Řekla mi, když se ode mne na chvíli odtáhla. Cítil jsem, že na lehátku lehce rudnu v obličeji.
Valérie si setřela pot z čela a odhrnula vlasy barvy pšeničného pole, které jí námahou spadly do čela. A pak se na mě zase vrhla. Přes rty mi přešlo jen vysílené "Ach."
Oba jsem se začínali potit, Tiskla se ke mně, ruce v plné práci a na jejím krásném čele se udělala usilovná vráska . Svíjeli jsme se jako dva hadi a ona ho přitom tiskla stále pevněji. Cítil jsem její pružná ňadra na své hrudi. Oba dva jsem přerývavě dýchali. Bylo to příliš intenzivní, příliš těsné, příliš pro oba vyčerpávající. Bál jsem se, že poteče krev. Příliš mnoho krve. A pak přišlo velké finále. Ještě jednou ho silně stiskla, naposledy s ním zalomcovala. Zvrátila hlavu dozadu, žíly na hrdle napjaté k prasknutí. Já jsem se na lehátku vzepjal, přidušeně zasténal a................................................................................
"Konečně je venku pane Vlk, ta osmička nám, ale dala zabrat. Podívejte se, jaký je to obr" Ukázala mi paní doktorka obrovský zub v nerezových kleštích.
Já jsem jen odevzdaně plival krev a proplachoval si ústa hektolitry studené vody.
"No paní doktorko, bylo to vpravdě poetické." Snažil jsem se vtipkovat s ochrnutou pusou a otíral si zakrvácenou hubu tunami ubrousků.
"Tak pane Vlk, kdyby to moc bolelo, tak Ibalgínek a proplachovat ránu něčím studeným. A pokud to bude bez potíží, tak za půl roku přijďte na kontrolu ."
Podal jsem zubařce ruku a vypadl vstříc nástrahám maloměsta. To tedy byl opravdu intenzivní zážitek.
P.S. Zuzano Hubeňáková hezky si to užijte a držím Vám palce :-)))))))))
