Malá hubená tmavá smutná postava s dvěma promile v krvi. Pohublý jak lunt, nahrbený dopředu, ruce jako pařátky v hubě už jen půlku zubů.
Z ničeho nic objevil se zase v mém obchodě s farmářskými potravinami. Malá hubená tmavá postava s dvěma promile v krvi. Pohublý jak lunt, v hubě už jen půlku zubů.
Tiše se zastavil jako němá výčitka celému světu a zbytku vesmíru u výlohy a hleděl na mě loudivě vychcanýma očičkama.
Dušan! Patnáctkrát trestaný romský bezdomovec, co ho krmím procházejícími potravinami z Gruntu. Dílem proto, abych zbytečně nic nevyhodil a dílem proto, že mám prostě dobré srdce. Navíc Dušan má skvělé historky. Je to lidový vypravěč zakletý do opileckého bezdomovce.
"Šéfe dobrý den, já jsem se vrátil."
"No teda a kde jste byl Dušane tak dlouho. Už je to pár měsíců, co jste tady byl naposledy!"
"Tři měsíce v base šéfe!" Odvětil lakonicky.
"Šéfe, ale já tam na vás strašně myslel. Vždycky když jsem ležel večer na matraci, tak jsem na Vás fakt hodně myslel a vyprávěl jsem ostatním chlapům na cimře o těch vašich klobáskách, paštikách, přezrálých sýrech, kváskovém chlebu a taky o tom gulášku šéfe, jak ho máte v té skleničce.........." "Šéfe, v tom kriminále vaří děsné blafy.......to se nedá žrát.
"Takže to jste měli večer takovou pohádku před spaním o dobrotách z Gruntu?"
"Jojo šéfe, já když jsem to barvitě líčil, co všechno jsem sežral za lahůdky od vás, tak dokonce i ti největší úchylové přestávali masturbovat a slintali do polštáře!!!"
" Velikou reklamu jsme vám tam udělal šéfe. Chlapi říkali, že až vylezou z basy, budou vás muset rozhodně navštívit. Přijít se podívat, jako jestli fakt existujete...............jestli jsem jako nekecal!"
"Kuwa.........." Hrklo ve mně ............. tož to nevím, jestli se mám vlastně těšit???
Doufám, že nepřijdou zase ve tři hodiny v noci s páčidlem v ruce.........
