Spal jsem teda fakt blbě. Vzduch kolem střešního okna se tetelil podivným vlhko vedrem, manželčina prdelka vyčnívala z rozházených rozvrtaných prostěradel jak bílý ledovec..........
Spal jsem teda fakt blbě.
Vzduch kolem střešního okna se tetelil podivným vlhko vedrem, manželčina prdelka vyčnívala z rozházených rozvrtaných prostěradel jak bílý ledovec, na rtech jí praskaly drobné bublinky a její pootevřená ústa, mi vydechovala rovnou do tváře proudy horkého vzduchu.
Probudil jsem se a nadzvedl hlavu, ve snaze zahlédnout kolik ukazují utahané, matně svítící ručičky na našem budíku.
"Kurva, půl čtvrté." Podrážděně jsem vzdechl do horké tmy. " To zase ráno budu na kaši, rozlámanej jak motorkář, co si to chtěl rozdat s kamiónem."
"Davide, Kurva se neříká." Ozval se měkký hlas někde z rohu postele, kde mám nohy.
Prudce jsem s úlekem otočil hlavu a na rohu mé postele seděl děda................. Můj děda Martin, co je už nějakých dvacet pět let na pravdě boží.
"Tož, jak sa máš šohajku, vidím, že máš docela pěknú robku. Tu sem ani osobně nepoznal!" Pokynul děda prošedivělou hlavou k zadnici trčící z prostěradel.
"To mám dědo." Usmál jsem se najednou zcela uklidněn a přetáhl jemně přes manželku pokrývku.
"Dědo, jak je to možné, co tady děláš? Jsi živý? A co to máš na sobě?" Prohlížel jsem si dědovi podivné bílé lacláče a blůzu.
"Neboj sa enom sa ti zdám a co bych měl na sobě? To sú rakúské drahé značkové montérky od Pštrosa! To sa v nebi fasuje normálně do práce."
"Dědo a v nebi se pracuje? Co tam děláš?"
"Tož co bych tam dělal? Elektrikářa, jak celý život. Je to v strašném stavu to nebe, to víš, je to všecko hrozně staré, řemeslníci majú v nebi doslova peklo, práca od nevidím do nevidím. Je tam strašně takých lemplů, co nic pořádně nedělali ani na zemi, nic neumijú a ti to tam šéfujou. Zrovna včera jsem potkal toho vyžírku Husáka..."
"Dědo, prosím tě neříkej mi, že Husák je v nebi?? Tomu prostě nevěřím."
"Šohajku, nejsú lidi a tak se do pekla neposílá skoro nikdo. Starému sa to rozpadá pod rukama, tak musí makat všichni a řemeslníci nejvíc. Husák sedí na personálním oddělení."
"Tož to je peklo dědečku."
"Žádné peklo, nebe je to, ale v nečem si to s peklem teda nezadá, ba spíš je to eště hroší. Představ si, že na televizi tam chytíš jenom kanál Noe a pak TV Barandov. Ten Soukup tam v nebi kráká večer co večer z každého obýváku.
"Tak to je fakt naprosté peklo!" Hlesl jsem zamyšleně.
"Ale houby peklo, tam mají kabelovku aj s HBO, dyť ti to furt říkám, nebe je to!! A představ si, eště tam vůbec neproplácí přesčasy?! No prostě moc sa sem nehrň a pořádně si to tady na Zemi eště užij, tady nahoře je to jenom samá práce a nuda."
""A navíc............. "Starej" je vegan, hergot jak já bych si dal dobrú klobásku, tak v závodce je to samá kaše a luštěniny, vařit si sám nesmíš, protože sa nesmí rozdělávat oheň, alkohol je zakázaný, sex vůbec neexistuje, jediné co sa može, je kúřit elektronické cigarety. Prej to vyfukování vodní páry prospívá vzniku oblaků. Tak já už půjdu a pozdravuj babičku a ať furt neupíjá z teho vaječného koňaku, co má zašitý v kredencu, dělá jí to blbě na játra v jejím věku." Mrkl na mě děda.
A pak jsem se zase propadl do bezesného neklidného spánku, ze kterého jsem se probral až o půl šesté.
"Dědo, jsi ještě tady?" Zvolal jsem, zvedaje se do sedu na pomuchlaném, propoceném lůžku.
Manželka podrážděně pootevřela levé oko, bublinka na rtu jí praskla a zavrčela:
"Co mě budíš, kolik je hodin kristepane?"
"Promiň, je půl šesté Vladěnko."
"Ježiši Davide, vždyť je sobota!!!!
Já tě fakt jednou zabiju!!! Za tohle, jak mě furt zbytečně brzo ráno budíš a kazíš mně spánek, půjdeš jednou rovnou do pekla!! Uvidíš!" Vychrlila z úst, otočila hlavu na druhou stranu a znovu usnula.
"No jo no .Tak půjdu! Co ty víš? Aspoň tam budou mít kabelovku s HBO." Zašeptal jsem tiše k zadnici, trčící opět z prostěradel a tiše se vytratil z ložnice.
Dneska bude krásný den, tak si ho hodlám až "Hříšně" užít.
