Tak je to tady, jako každý rok na přelomu května a června se vydávám na dovolenou. I letos to nebylo jinak... krásných čtrnáct dní. První týden jsem strávil na Vysočině, jako správný český patriot... houbeles, nezbyly prachy na cestu do zahraničí a navíc psi by mojí nepřítomností ukrutně trpěli. Aspoň si to myslím, neboť když se opozdím na cestě z práce domů ( mezipřistání v hospůdce na pivo), bývá mi po příchodu sděleno, že pejsci leží u dveří a čekají až se vrátím.
Dovolené na Vysočině byla super. Bylo to na samotě a díky večernímu opékání buřtů a jiných dobrůtek jsem se vyhnul televizním zprávám a vůbec všem zprávám. Neměl jsem po ruce ani telefon, takže prostě nádhera. Po návratu domů se mi povedlo skoro celý týden dále míjet zprávy a internet. Všechna ta pozitivní energie ze sdělovacích prostředků se na mne začala hrnout až v pondělí... Poslanci už neřeší snad nic jiného než koho vydat k policejnímu nebo soudnímu stíhání... Národní poklad se snesl v Hybernii na podium v kruhu připomínající slunce... člověk co má opravdu talent začínal (asi) jako porno herec... zpívající politička Parkanová bude zpívat na policii... vytahování koně z bláta... k Řecku se přidává Španělsko i Kypr... životní úrovní se západu jsme se přestali přibližovat... atd atd...
Začnu asi znovu ignorovat televizi a internet a budu se cítit tak skvělě jako na dovolené... prostě udělám si celoživotní dovolenou. Jen nevím o čem budu psát blogy, asi o ho..ě... jako (i)dnes.
S přáním pěkných dnů a co nejvíc dobrých zpráv... Jiří Vlha
