Bolení za krkem

Tak nám dnes prý zmizí kousek měsíce... My romantici se na to třeseme už teď. Večer bude příjemný, obloha jasná, ustoupí smog a mi budeme obracet zrak k zemskému souputníkovi.

Mám rád, když je zatmění měsíce. Je to lepší než zatmění slunce, jelikož mne nebaví čučet k obloze ve svářečské helmě. Takhle zatmění měsíce to je jiná. Po příchodu z práce nachystám košík s vínem, skleničky, nějakou dobrůtku, zřejmě klobásky a gumové pečivo, nějaké brambůrky a slané pečivo, taky deku, ať je si na co lehnout, od pejska si půjčím obojek proti klíšťatům, aby se na mne žádné při tomto romantickém zážitku nepřipilo. A s východem první hvězdy budu upalovat na louku u Proseckých skal, abych viděl tu nádheru. Zítra mne bude celý den bolet za krkem z toho jak jsem vzhlížel k obloze. No nebylo by to fajn?

A teď realita, po práci příjdu domů, narvu se knedlíkem s hříbkovou omáčkou, co zbyla ze včera, zapnu televizi sjedu černou kroniku na Nově, pak otevřu pivo a budu čučet na Evropskou ligu ve fotbale a slopat pivo. Na dotaz jestli se nepůjdeme podívat na zatmění měsíce odpovím, že nejsem padlej na hlavu, abych po noci někde lítal o čučel na měsíc. Jsem utahanej z práce a nemám chuť se někde válet po louce a chytat klíšťata. Jestli má takovou potřebu vidět zatmění měsíce, tak ať si to vygůgluje, na netu to určitě je a nemusí nikam lozit. No jo chlapi...

Přání hezkého dne a ať vás zítra nebolí za krkem  Jiří Vlha