Nebudu dlouze rozebírat co už jiní přežvýkali. Co Lisabonská smlouva bere či dává, nechť popíšou jiní. Osobně mně více zaujaly postoje politiků k ní.
Lisabonskou smlouvu jsem vlastně ani nečetl, vím o spoustě příjemnějších způsobů, jak plýtvat časem. Dokud byl v úmyslu ústavní charakter, tak mi přišla krajně nevhodná délka textu, Česká ústava je poměrně krátká a čitelná. Toto ale nechám stranou.
Co mě docela zaráží je postoj politiků a to zejména těch, kteří smlouvu prosazují. Když má někdo jiný názor, tak je xenofób či nacionalista (přičemž druhé slovo nepovažuji za urážku, ale stejně by mi tam víc sedělo slovo vlastenec). Když se někde vyskytne více xenofóbů a nacionalistů a dokonce něco prosadí, tak se země ocitá na okraji Evropy, jako by ostatní země byly děti a dítě, které s nimi nechce hrát stejnou hru, muselo jít do kouta. Když někdo vnáší jiný názor, například náš prezident, tak to není vhodné, vždyť na své formální návštěvě si nesmí dovolit jakkoli ovlivňovat diskusi. Pan prezident má přece jen reprezentovat zemi a k evropským záležitostem důstojně držet hubu.
Lisabonská smlouva, dříve Evropská ústava je vitální pro existenci Evropské unie. A lidé, kteří na ní pracovali takovou spoustu let, aby tím upevnili svou moc v Evropě, jsou asi vyděšení, že by nemusela projít. Snaží se jakkoli zamezit debatě výsměchem, překřičením, jakkoli jen mohou. Viděl jsem několik debat na YouTube a připadá mi, že demokracie se z Europarlamentu dávno vytratila.
A zase představy ... Za deset či patnáct let budeme součástí Evropských spojených států a naše místní vláda bude mít pravomoci menší než státy v rámci USA. Názorově impotentní prezident nebude hájit ničí zájmy a bude si jen užívat bydlení na hradě, návštěvy jiných zemí a bude plnit různé formalitky. Nové České národní obrození bude zesměšněno z řad vlastních ...
Proč se vlastně ksakru vůbec snažit něco dělat? Proč se snažit chránit zemi pro další generace, když stejně s naší porodností vymřeme? A proč se snažit o svobodu v Evropské unii, když tady bude brzo Eurábie, Evropistán nebo něco takového? Já ani nevím, to jen ve mně opět idealismus prohrál boj s pesimismem.
Evropa svobodné myšlení ztratila,
živým i zesnulým zapálím svíci.
Vzpomeňme Havlíčka, a taky na Kryla,
ač hnijí v hrobě, přec' mají co říci.
