Sliby politiků jsou koloritem už dlouhá léta. Tento podzim to ale vypadá, že se aspoň někteří s pouhými sliby nespokojí.
Domnívám se, že už značná část lidí slibům politiků moc nevěří. Pokud sliby nejsou plněny, jejich hodnotu to poněkud devalvuje a příští sliby jsou brány na nižší váhu. Co s tím? Bývalý elitní policista pojmenoval své hnutí rovnou Přísaha.
Zda je název inspirován služebním slibem policistů, nebo se snaží říct víc, je věc druhá. Ale dostala se nám do politiky, k těm všem slibům, už i přísaha. K čemu je to dobré?
Ježíšova slova zaznamenaná v Matoušově evangeliu 5:34-37, říkají: „Já vám však říkám, abyste vůbec nepřísahali, ani při nebi, … ani při zemi, … nepřísahej ani na svou hlavu … Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.“ Ať už jste věřící, nebo berete křesťanství a judaismus pouze jako kořeny své kultury, to moudro je nadčasové. (Uvítal bych, kdyby i „ANO“ znamenalo ano, ale odbíháme od tématu.)
Přísaha je pouze snaha svůj slib učinit na pohled svatější, protože se při ní zaštiťuji něčím, co alespoň navenek považuji za posvátné nebo nanejvýš hodnotné. Lidé přísahají na hrob svých (pra)rodičů, blaho svých dětí, svaté knihy nebo svou čest. Přitom jim může být rodina zcela ukradená, víru jen předstírají a zbytky cti dávno pozbyli.
Co je potom přísaha, než jen pokus, jak ještě jednou člověka obelhat, než k vám důvěru ztratí úplně zcela? Nezpůsobí několik křivých přísah definitivní ztrátu důvěry občanů v politiku a nepřipraví tím půdu pro totalitní ideologie?
Nevidím Robertu Šlachtovi do hlavy a nevím, jaká je jeho motivace. Na jednu stranu, jeho policejní akce v roce 2013 způsobila předčasné volby, které hrály do karet dnešním vládním stranám a proslýchalo se, že to bylo na něčí objednávku. Na druhou stranu, možná není zcela spokojen s tím, jak policii či spravedlnost ovlivnily vlády Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše.
Dá se ale věřit přísaze politika?
