Pán Ježíš dokázal svým vyprávěním šokovat své současníky. Dělal to pro jejich dobro. Mnozí Židé tehdy usilovali o svatost a dokonalost. Domnívali se, že tím působí radost Bohu i nebeským andělům. Těmto lidem byl určen následující příběh.
Pověděl jim toto podobenství:
"Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?
Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena, a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: `Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.´
Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují. (Luk.15,3-7)
Každý z nás na své životní pouti občas zabloudíme. Je dobře, že s tím Ježíš počítá. Proto vypráví toto podobenství. Vypráví ho lidem, kteří se domnívali, že jsou svatí a dokonalí. Lidem, kteří Bohu vyčítali, že se víc stará o hříšníky, než o ně.
Ježíš má podle zpráv evangelií pochopení pro ženu, která byla přistižena při cizoložství. Nenechal ji tehdy ukamenovat, ale nabídl ji novou budoucnost.
Spasitel nezahání ani celníky, kterými farizeové opovrhovali. Mezi své nejbližší spolupracovníky pozval Matouše, jednoho z nich. Často přijímá pozvání na hostiny do domů výběrčích daní. I jim nabízí změnu života. Zve je do nebeského království.
Saul, který také usiloval o dokonalost prostřednictvím skutků, po setkání s Ježíšem napsal: „A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.“ (1.Kor.10,12)
Mám rád toto Ježíšovo podobenství. Dodává mi odvahu znovu povstat, když podlehnu pokušení. Pomáhá mi přijmout Ježíšovu pomoc a dovolit mu, aby mne nesl zpět do svého stáda. Díky tomuto příběhu se nemusím bát návratu domů. Naopak, když jsem na dně, mohu volat o pomoc a věřit, že se jí dočkám.
Pokud dnes padneš v pokušení, neboj se k tomu přiznat. Tvé pokání naplní nebesa radostí a oslavováním Boží milosti a lásky.
