Mírně morbidní adventní zamyšlení o zubu moudrosti a smrti
Představila jsem si všechny příběhy, co jsem o trhání zubů, zvláště těch moudrých, slyšela, a rezolutně jsem prohlásila, že nejprve musím uspořádat své věci a teprve pak zase přijdu. Někdy na podzim. Teď bylo pozdní jaro.
Doktorka mě upozornila, ať to moc neodkládám, nebo to bude horší. A já šla pryč.
Abych to vysvětlila, zatím jsem přišla jen o jeden zub a moc si to celé nepamatuji. Provrtaná je mám ze všech stran, zubiska, to jo, ale ven zatím nemusela. Takže se mě zmocnil záchvat paniky.
I začala jsem vyřizovat vše nezbytné. Dodělala jsem několik urgentních věcí, oběhala se svými staršími rodiči pár doktorů, jak jsem jim to slíbila, absolvovala dovolenou a napsala poslední vůli. A byl hluboký podzim.
Jelikož jsem svým moudrým zubem již několik měsíců vždycky při kafi obtěžovala své kolegy v práci, získala jsem spoustu dalších příběhů: o odebírání čtyř (ne zcela vyrostlých) zubů moudrosti v plné narkóze. O škubání dvou zanícených zubů v lokálním umrtvení, což vyústilo ve velké bolesti a v několik týdnů na antibiotikách. Vysekávání zubů rafinovaně zarostlých do čelistí. Extrahování rozpadlého zubu za pomoci vrtačky a skalpelu kousek po kousku.
Čas plynul, a mně nezbylo než se objednat. Řekla jsem přeci, že přijdu letos na podzim. A podzim už pomalu ústil do zimy.
Objednala jsem se – dostala termín asi za deset dní – a čekala. Zmocnil se mě ponurý pocit, ještě umocněný nevypočitatelným počasím. Takhle – i když samozřejmě silněji – se asi cítí odsouzenci k smrti. Začala jsem rozlišovat „teď“ a „pak“. „Teď“ bylo všechno, co ještě musím nutně stihnout před zubem. „Pak“ byl ten nejistý rozostřený čas, o kterém člověk neví, jestli vůbec někdy přijde.
V práci na kafi jsem už byla tak monotematická, že si kolegové raději začali vybírat dovolenou, kterou si původně schovávali na Vánoce.
Pak přišel den D. S ponurým odhodláním a jistým ulehčením – je skoro lepší, když se věci dějí, než když se na ně čeká – jsem se doplazila do ordinace. Paní doktorka mi napíchla dáseň a patro – toho se nebojím, je to jen protivné – a prohlásila, že nejhorší mám za sebou. To jsem jí tedy nevěřila.
Seděla jsem v čekárně a tuhla. Zatím se tam vynořil chlapeček a maminkou, dostal injekci a taky tuhl. S tím, že mu budou trhat zuby tři. Tvářil se statečně a já se styděla.
Pak jsem sedla na křeslo, paní doktorka si do mě zkusmo zašťourala, aby viděla, zda jsem tuhá dostatatečně (to jsem byla, a nejen v puse), a uchopila příslušný nástroj. Necítila jsem ani ťuk, jen několikrát zaslechla ve své lebce podivný křupavý zvuk. Myslím, že to bylo vylomení zubu do jedné strany – vylomení zubu do druhé strany – a sestřička se mě zeptala: „Chcete ten zub nebo ho mám vyhodit?“
„Chci, chci...“ zablekotala jsem. Seděla jsem na křesle a upírala nepříčetný pohled do dáli.
Paní doktorka mě zneklidněně poplácala po (druhé) tváři: „Jste v pořádku?“
„Jo jsem... Jenom jsem v úplném šoku z toho, jak to bylo rychlý!“
Fakt byla nejhorší ta injekce.
Díra skoro nekrvácela, a tak jsem si přes nařízení hodinu nejíst hned zašla na zmrzlinu. Mám přeci taky nařízeno chladit, ne? Tak proč ne zevnitř!
Nad zmrzlinou jsem si o tom všem meditovala.
Takový půlroční scény kolem toho dělám, a pak je to ráz na ráz. Dokonce ani ta úhledná díra v mé čelisti mě nebolí.
Větší scény jako lidi snad děláme jen kolem smrti. Uspořádáváme si své věci, panikaříme, někdy jsme vystaveni velké bolesti fyzické, všichni kolem toho cítíme bolest psychickou. Celý život se smrti bojíme.
A co když je to s ní pak jako s tímhle zubem? Hrozně chaosu a paniky kolem toho, ale pak rychlé zaviklání – a jsme z toho venku.
Třeba pak zjistíme, že to šlo ráz na ráz, a budeme z toho v šoku.
Nebo nezjistíme.
* * *
Vlasta Lišková
Umění vyjednávání aneb Ovce nebo kráva
Velký šéf AB pověřuje tým svých vyslanců: „Běžte a zjistěte, co bychom jim tak mohli dát, aby toho bylo co nejmíň – nejradši nic!“
Vlasta Lišková
Manažere, manažere… aneb Do roka a do dne se ti to rozpadne!
Tak nám skvělá reforma policie právě zcela rozložila nejlépe fungující policejní útvar... a všichni teď budou řešit, na čí přání se tak stalo a kdo se z toho bude radovat.
Vlasta Lišková
Trable s přátelstvím a s Čínou
Jsou hodnoty, které se dají spočítat v peněžních prostředcích a výši zisku. Jsou hodnoty, u kterých to není možné. Jako jsou přátelství a čest. A tohle teď balancujeme v našich smlouvách s Čínou.
Vlasta Lišková
Modrá tykadla aneb Kdo je náš nepřítel
V jedné blíže neurčené demokratické zemi v blíže neurčené době na blíže neurčené planetě vedou dva občané diskusi:
Vlasta Lišková
Pohádka na sobotu o ztraceném papouškovi
Byla jednou jeden farmář a měl malou farmu. Farmičku jako formičku, ale nebyla to farma jen tak ledajaká. Měl hnědé slepice, které běhaly po dvoře, kvokaly, kdákaly, hrabaly, zobaly a snášely vejce. Měl krocany, kteří se nakrucovali a hudrovali a vypadali tak impozantně, že se jich každý bál. Měl perličky, které opravdu perlily v tom, jak vypadaly zajímavě a exoticky. A měl dokonce i pár pávů, kteří se s roztaženými ocasy procházeli po dvoře a dodávali farmě tu správou vznešenost. No uznejte, ne každá farma si může dovolit pávy!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
OBRAZEM: Prahou prošel majálesový průvod. Masky kritizovaly Beka a bydlení
Součástí oslav 1. máje byl ve středu studentský majálesový průvod, který vyrazil z pražské Kampy a...
„Mami, ve zdech je příšera,“ tvrdila holčička. Dům ovládlo 60 tisíc včel
V domě rodiny Classových v Severní Karolíně číhalo po několik měsíců opravdu nečekané překvapení....
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 877x